V roce 2022 byly české veřejné finance dominantně ovlivněny vzedmutou inflační vlnou. Postcovidové oživení v mnoha zemích světa, včetně České republiky, s sebou přineslo zvýšenou poptávku soukromého sektoru, která však narážela na strnulou nabídku výrobců a prodejců, což podněcovalo nárůst míry inflace. Vpád vojsk Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 – kromě nevyčíslitelných ztrát na lidském zdraví a životech – byl dalším faktorem, který přispěl k nárůstu míry inflace, mj. kvůli výraznému zdražení energií, pohonných hmot a potravin. Reakce české fiskální politiky na válečný konflikt z pohledu humanitárních výdajů a výdajů na vojenskou výpomoc byla ospravedlnitelná a neměla zásadní vliv na udržitelnost veřejných financí. Toto však nelze tvrdit o některých dalších krocích vlády v kontextu kompenzací domácích subjektů spojených s intervencemi na energetickém trhu nebo jiných opatření.
Oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 sice sektor veřejných institucí dosáhl lepších výsledků hospodaření, avšak dopady dřívější rozvolněné fiskální politiky a opatření přijatých během pandemie ovlivňují veřejné finance také v současnosti a budou se dál propisovat i do let následujících. Dozvuky reakce fiskální politiky na COVID-19 jsou mj. viditelné na strukturálním deficitu sektoru veřejných institucí, který se v roce 2022 pohyboval kolem 2,8 % HDP. Odrážejí se v něm kroky přijaté v období pandemie, které ale mají v konečném důsledku trvalejší dopad na strukturu veřejných příjmů a výdajů nežli pandemie samotná. Změna ve struktuře veřejných příjmů a výdajů společně s jednorázovými a přechodnými opatřeními na podporu ekonomiky taktéž přispěla k vzedmutí inflačních tlaků.
Na jedné straně je sice vhodné, že vláda mnohdy reagovala a reaguje dočasnou, a nikoliv trvalou, podporou zasažených subjektů a snaží se dočasné výdaje pokrýt mimořádnými příjmy (např. tzv. odvodem z nadměrných příjmů či tzv. daní z neočekávaných zisků, neboli windfall tax, uplatňovanou od roku 2023). Je však nutné poznamenat, že konstrukce a parametrické nastavení těchto dočasných opatření přispívají ke zvyšování nejistot v oblasti výsledku hospodaření veřejného sektoru.
Na druhé straně s sebou vysoká míra inflace přinesla i změny s dlouhodobými dopady na stav veřejných financí. Jedná se především o tři mimořádné valorizace důchodů, které budou znamenat zvýšené náklady i v příštích letech, a také o zavádění tzv. indexací u dalších položek veřejných výdajů. Tyto indexace je pak obtížné rušit či omezovat, což opět nepřispívá k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
V současnosti se též hojně diskutuje tzv. konsolidační balíček představený v květnu 2023, který by měl pomoci stabilizovat veřejné finance. Výčet a parametry všech zamýšlených změn a jejich dopadů v jejich definitivně schválené podobě však nebyly v době psaní tohoto textu známy. Přesto lze kladně ocenit současnou snahu o konsolidaci veřejných financí. Je opět zřejmé, že nastavení parametrů konsolidačního balíčku ovlivní nejen současný, ale též budoucí vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí.
Předkládaná Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti (Zpráva o plnění pravidel) obsahuje vyhodnocení dodržování fiskálních pravidel za rok 2022. Vypracování této Zprávy o plnění pravidel je jedním z hlavních úkolů Národní rozpočtové rady (NRR) daných zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (Zákon). Ačkoliv Zpráva o plnění pravidel posuzuje pouze skutečnosti vztahující se k roku 2022, ohlíží se rovněž do období před tímto rokem. Na rozdíl od minulých let se v této Zprávě o plnění pravidel NRR nevěnuje očekávanému vývoji v následujících letech. Důvodem je, že v době zpracování Zprávy o plnění pravidel (začátek září 2023) nebyly ještě definitivně schváleny základní parametry státního rozpočtu na rok 2024. Příprava rozpočtu na tento rok a výhledu na léta 2024 a 2025 tak byla zatížena významnou mírou nejistoty.