V České republice byla pravidla o rozpočtové odpovědnosti dvakrát novelizována v roce 2020, čemuž se věnuje např. i Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z roku 2022 (box 2.1).
Dluhová brzda
Pokud dluh sektoru veřejných institucí dosáhne 55 % nominálního hrubého domácího produktu, aktivují se na základě zákona 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vláda například na základě takzvané dluhové brzdy schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, rovněž předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky kromě toho schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Ostatní veřejné instituce nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 % hrubého domácího produktu, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok. Z výše uvedených pravidel existují výjimky například pro případ, že dojde k výraznému zhoršení ekonomického vývoje po dobu dvou let, nebo pro případ nouze či válečného stavu.
Výdajové pravidlo (maximální výše strukturálního deficitu)
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, připouští, aby celkové výdaje sektoru veřejných institucí byly vyšší než jeho celkové příjmy. Rozdíl (deficit) však nesmí přesáhnout 1 % nominálního HDP. Výdaje sektoru veřejných institucí však může ministerstvo financí ve výjimečných případech navýšit – například když stát čelí živelním pohromám, zhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává významný propad ekonomiky (čtvrtletní meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %).
Pravidlo hospodaření územních samosprávních celků (ÚSC)
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanovuje hranici výše dluhu územního samosprávného celku k rozvahovému dni na úrovni 60 % průměru příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. V případě překročení této hranice, je ÚSC povinen v následujícím kalendářním roce snížit dluh nejméně o 5 % rozdílu mezi výší dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. Pokud ÚSC nesplní tuto podmínku, rozhodne ministerstvo v následujícím kalendářním roce o pozastavení převodu podílu na výnosu daní vyplývajícího ze zákona o rozpočtovém určení daní (RUD).
Evropská fiskální pravidla
Česká republika jako člen Evropské unie (EU) podléhá nejen národním fiskálním pravidlům, ale také systému fiskálních pravidel EU, která jsou součástí Paktu stability a růstu. Fiskální pravidla EU nenahrazují národní fiskální pravidla, ale měly by se navzájem doplňovat. Mezi evropská fiskální pravidla závazná pro Českou republika patří dluhové pravilo, deficitní pravidlo, pravidlo strukturálního salda a výdajové pravidlo.
Dluhové pravidlo
Dluhové pravidlo stanovuje maximální výši dluhu sektoru vládních institucí na 60 % HDP. Pokud země tuto hranici překročí, ale hodnota poměru dluhu na HDP v posledních třech letech klesá v průměru alespoň o 5 %, považuje se pravidlo za splněné.
Deficitní pravidlo
Dle tohoto pravidla musí celkový rozpočtový deficit sektoru vládních institucí být nižší nebo roven 3 % HDP. Nicméně pokud je tato tříprocentní hranice překročena, ale jedná se o poměrně malou odchylku (maximálně do 0,5 % HDP) a odchylka je limitovaná na jeden rok, považuje se pravidlo taktéž za splněné.
Pravidlo strukturálního salda (střednědobý fiskální cíl; MTO)
Země plní toto fiskální pravidlo v případě, že je strukturální saldo sektoru vládních institucí stejné nebo vyšší než střednědobý fiskální cíl (MTO). Střednědobý fiskální cíl (MTO) je stanoven pro každou zemi individuálně, jelikož MTO by mělo odrážet růstový potenciál země a úroveň zadlužení země, a je aktualizované každé tři roky. Pro českou republiku je MTO v současnosti nastaveno na úrovni -0,75 % HDP. V případě, že země nedosáhne svého MTO (tzn. že strukturální saldo sektoru vládních institucí je nižší než MTO), musí členské země konsolidovat své veřejné rozpočty a zlepšovat svou fiskální pozici minimálně o 0,5 % HDP ročně.
Výdajové pravidlo Paktu o stabilitě a růstu
Výdajové pravidlo se týká reálných upravených výdajů sektoru vládních institucí, tedy takových výdajů sektoru vládních institucí, které jsou očištěné o diskreční příjmová opatření (přímé zásahy vlády do struktury příjmů). Za účelem plnění tohoto pravidla musí být roční tempo růstu těchto výdajů stejné nebo nižší než úroveň desetiletého průměru (zahrnující pět let minulých, rok běžný a čtyři roky nadcházející) nominálního tempa růstu potenciálního produktu sníženého o konvergenční doložku (fiskální úsilí požadované pro postupné dosažení střednědobého cíle (MTO)).