Jednou z úloh Národní rozpočtové rady (dále jen „NRR“) je sledovat a hodnotit udržitelnost veřejných financí, a to nejen v dlouhodobém, ale i ve střednědobém horizontu. Z dlouhodobého úhlu pohledu NRR již od svého vzniku v roce 2018 upozorňuje na neudržitelnost českých veřejných financí z důvodu absence opatření směřujících k adaptaci na stárnutí populace, a především kvůli předpokládanému nárůstu výdajů na důchodový systém. Ze střednědobého hlediska NRR rovněž pravidelně upozorňuje na procykličnost fiskální politiky. V období „dobrých časů“, charakterizovaných vyšším než dlouhodobě vyváženým tempem hospodářského růstu, byly vyšší příjmy veřejných financí okamžitě rozpouštěny do výdajů státního rozpočtu. Varování NRR nebyla brána v potaz, naopak byla přijímána nová a nová výdajová opatření mandatorního charakteru.
Pandemie COVID-19 pak strukturální slabiny veřejných financí ČR naplno obnažila. Dvojí novelizace zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, prodloužila prostor pro konsolidaci veřejných financí až do roku 2031. Trajektorie výhledu veřejného hospodaření se tak vymyká nejen realitě uplynulých 30 let, ale je svou rizikovostí ojedinělá i v mezinárodním srovnání, což je ukazuje také střednědobý výhled Mezinárodního měnového fondu.
Počátkem dubna 2021 byl zveřejněn pravidelný pololetní výhled (World Economic Outlook, dále WEO) Mezinárodního měnového fondu (International Monetary Fund, dále IMF). Tento výhled obsahuje sadu ukazatelů z oblasti veřejných financí, a to pro období 2021–2026. Tato informační studie se věnuje rozboru očekávaných hodnot ukazatelů salda veřejných financí (celkového i strukturálního) a veřejné zadluženosti zemí EU. Hlavní pozornost je soustředěna na mezinárodní srovnání pozice ČR, a to z pohledu výše i dynamiky srovnávaných ukazatelů.
Více ve studii níže.