Rozhodování o tom, kolik finančních prostředků by mělo být alokováno do jednotlivých oblastí veřejných výdajů, je velmi komplikované a normativní. Závisí totiž na mnoha faktorech, např. na demografické struktuře obyvatelstva, na preferencích obyvatel dané země a na tom, jaký význam přisuzují jednotlivým výdajovým oblastem, na ekonomické vyspělosti země i její aktuální ekonomické situaci, apod. Není přitom snadné nalézt rovnováhu, aby byl přiřazován dostatek financí k udržení kvalitního zdravotního systému, systému vzdělávání, sociálnímu systému a dalších oblastí výdajů. Jako určité vodítko, zda jdou výdaje dobrým směrem, může sloužit porovnání funkční struktury veřejných výdajů mezi různými zeměmi. K analýze výdajů vládních institucí bývá jako hlavní zdroj dat využívána tzv. klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG). Cílem tohoto dokumentu je zhodnotit vývoj funkční struktury veřejných výdajů v České republice na základě dat COFOG a také posoudit tuto strukturu v rámci mezinárodního srovnání. Na základě tohoto srovnání budou diskutovány možné důvody odlišné struktury ve vybraných zemích.
Klasifikace funkcí vládních institucí je za Českou republiku publikována Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a je vypracovávaná v souladu s mezinárodním standardem COFOG. Tvoří součást Systému národních účtů (SNA). Jejím hlavním účelem je zjišťování a mezinárodní porovnávání statistických dat. Klasifikace funkcí vládních institucí slouží ke třídění výdajů podle funkcí – tedy určitých oblastí činností. Výdaje jsou rozlišovány podle toho, jakého socio-ekonomického cíle se skrze tyto výdaje vládní instituce snaží dosáhnout. Takto podrobně rozlišené výdaje poté můžeme sledovat jako výdaje všech vládních institucí celkem, nebo zvlášť pro ústřední vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení.
V materiálu je zhodnocen vývoj struktury a výše výdajů v České republice (dále ČR) a také je zde provedeno srovnání struktury výdajů ČR s vybranými zeměmi EU.
Závěrem dle zhodnocení vývoje funkční struktury veřejných výdajů ČR lze pozorovat, že mezi lety 2005 až 2019 se tato struktura příliš nemění a podíly výdajů na jednotlivé oblasti na celkové výdaje jsou v tomto období až na drobné odchylky konstantní.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU vydává ČR větší podíl výdajů na oblast ekonomických záležitostí, zdraví a vzdělání. V rámci výdajů na oblast ekonomických záležitostí vydává ČR nadprůměrnou výši výdajů na položky dopravy a paliva a energetika. Rozdílné výše nákladů na dopravu mohou plynout z rozdílné vyspělosti dopravní infrastruktury v jednotlivých zemí, což může částečně vysvětlovat rozdílné výdaje na dopravu mezi vyspělými západními zeměmi a zeměmi Visegrádské 4. Vysoké jsou v ČR také výdaje na opravy a udržování dopravní infrastruktury a výdaje na dopravní územní obslužnost. Důvodem nadprůměrně vysokých výdajů na paliva a energetiku v ČR jsou především platby na Obnovitelné zdroje energií.
Ve výdajích na zdraví hraje značnou roli zahrnutí plateb za státní pojištěnce, které zvyšují výdaje na tuto oblast v ČR. Po očištění výdajů na zdraví o tyto platby jsou výdaje na zdraví srovnatelné s průměrem zemí EU. Dále je nutné brát v potaz, že v mnoha zemích je vyšší spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví. To může být důvodem proč jsou výdaje vládních institucí na zdraví v ČR vzhledem k některým zemím EU relativně vysoké.
Naopak výdaje na oblast sociálních věcí jsou v ČR pod průměrem zemí EU. Prosté srovnání výdajů vládních institucí na sociální věci však může být značně zkreslující z hlediska hodnocení podfinancovanosti. Jak bylo poukázáno výše, je nutné podívat se na výdaje podrobněji, a zároveň brát v úvahu i souvislosti a podmínky v jednotlivých srovnávaných zemích. Například nižší výdaje na penze v ČR a Maďarsku nemusejí znamenat podfinancování v této oblasti. Vysvětlením je mimo jiné zdanění penzijních příjmů důchodců ve většině zemí EU a rozdílná demografická struktura populace. Země se starší populací mají odlišnou strukturu výdajů než země s mladší populací.
Více v dokumentu níže.