Ministerstvo financí vydalo ve středu 20. ledna 2021 novou makroekonomickou predikci České republiky. Ve srovnání s předchozí predikcí ze září loňského roku v ní zhoršilo výhled tuzemského hospodářského růstu na letošní rok z 3,9 % na 3,1 %. „Predikce vychází z předpokladu, že k významnějšímu a déletrvajícímu uvolnění restriktivních opatření dojde nejdříve ve 2. čtvrtletí 2021. S postupně rostoucí proočkovaností společnosti by již omezení ve 2. polovině roku neměla být makroekonomicky významná. Predikce také nepočítá s dlouhodobějším dopadem pandemie koronaviru na globální dodavatelské řetězce,“ uvádějí autoři dokumentu, který ministerstvo financí použije jako podklad pro přípravu novely státního rozpočtu na letošní rok.
„Nová predikce MF ČR potvrzuje, co bylo patrné již po schválení daňového balíčku, a to, že i při obnoveném růstu ekonomiky letos deficit státního rozpočtu zamíří ještě výš než v covidovém roce 2020,“ uvedla po zveřejnění dokumentu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Odkazovala přitom na změny v oblasti daní, které povedou ke snížení daňových příjmů státního rozpočtu o zhruba 100 miliard korun ročně. Protože Poslanecká sněmovna odhlasovala tyto úpravy až po schválení státního rozpočtu na rok 2021, musí nyní resort přistoupit k přípravě novely zákona o státním rozpočtu.
Zatímco výhled růstu ekonomiky pro letošní rok ministerstvo financí snížilo, propad HDP v roce 2020 nyní odhaduje na 6,1 %. V předchozí predikci přitom počítalo s poklesem HDP o 6,6 %. S mírnějším hospodářským poklesem za rok 2020 počítá MF ČR i v případě eurozóny. Zatímco v září očekávalo u zemí platících eurem propad HDP o 9 %, nyní je to jen 7,3 %. Letos pak má ekonomika zemí eurozóny podle predikce růst o 3,6 %, předchozí predikce počítala s růstem o 5,4 %.
Hospodaření sektoru veřejných institucí skončilo loni podle makroekonomické predikce v deficitu 5,8 %, tedy lépe než resort očekával loni v září, kdy počítal se saldem -6,4 %. „Deficitem skončilo hospodaření především kvůli výsledku státního rozpočtu, který nesl největší břemeno stabilizační funkce veřejných financí. Místní vládní instituce a zdravotní pojišťovny naproti tomu patrně vykázaly opět přebytek,“ stojí v dokumentu.
Pro letošní rok pak MF ČR počítá s tím, že sektor veřejných institucí bude hospodařit s ještě vyšším deficitem než loni (6,6 %). Ještě v září přitom ministerstvo odhadovalo saldo pouze -4,9 %. Dluh sektoru vládních institucí tak loni podle odhadů vystoupal z 30,2 % HDP na konci roku 2019 na 38,3 % HDP. Pro letošní rok MF ČR počítá s jeho dalším navýšením na 43,3 %.
