Sektor vládních institucí zaměstnává v České republice nezanedbatelnou část pracovní síly. Často se ozývají hlasy politické reprezentace i široké veřejnosti volající po zvýšení jeho efektivnosti a potřebě realizovat úspory napomáhající dosažení cílů fiskální konsolidace. Doposud však v českém prostředí chyběla komplexní informace o detailní struktuře zaměstnanosti v tomto institucionálním vymezení, které je mezinárodně srovnatelné a…
Státní dluh České republiky již druhý rok v řadě narostl o více než 400 mld. Kč a na konci roku 2021 dosáhl výše 2 466 mld. Kč. V relativním vyjádření zadlužení vzrostlo o 12 procentních bodů z 28,3 na 40,3 % HDP. Z důvodu růstu státního dluhu a refinancováním současného dluhu do splatnosti byla v…
Český důchodový systém je založen především na povinném základním důchodovém pojištění, které je dávkově definované a financované na základě průběžného principu, kdy jsou důchody vypláceny z příspěvků ekonomicky aktivních obyvatel (tzv. první pilíř důchodového pojištění). Vedle tohoto pilíře funguje již od roku 1994 dobrovolný doplňkový pilíř penzijního pojištění se státním příspěvkem. Tento systém je příspěvkově…
Pojem nezávislé fiskální instituce (IFI) byl ve světovém měřítku ještě před dvěma dekádami znám pouze relativně úzkému okruhu osob. To se změnilo s propuknutím světové finanční krize v roce 2008 a následně s dluhovou krizí některých evropských ekonomik. Tyto krize se staly důvodem a politický trh příčinou toho, že se zvýšil tlak na udržitelný vývoj…
Cílem této studie je popsat zdroje dat o hospodaření zdravotních pojišťoven a hledat vazby mezi těmito jednotlivými zdroji s cílem vyvodit závěry pro možnosti predikce výsledků hospodaření. Jedna kapitola studie je věnována tématice fondů zdravotních pojišťoven. Celou studii si můžete přečíst zde.
V této studii je prezentována inovovaná projekce náhradového poměru, založená na zpřesněných předpokladech ohledně věkové struktury důchodů. Toto zpřesnění se promítlo do vývoje náhradového poměru v čase (nižší náhradový poměr do roku 2040 a naopak vyšší po roce 2045), v průměru je ale simulovaný náhradový poměr podobný, jako tomu bylo dle předchozí metodiky. Do nové projekce jsme nově…
Jako řešení současného růstu cen energií zvolila vláda změnu v sociálním systému dávek, konkrétně navýšení normativních nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení o fixní částky. Jedná se o adresné řešení, pomoc totiž bude směřovat cíleně pouze na osoby, které mají na příspěvek na bydlení nárok. Tento materiál přináší informace k fiskálním dopadům tohoto opatření, provedeného…
Materiál přináší informace o výši a struktuře finančního majetku územně samosprávných celků a ukazuje jejich rozložení podle velikosti obce. Celý materiál si můžete přečíst zde.
Novelizace zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, provedená v roce 2021 zákonem č. 323/2021 Sb., zavádí mimo jiné tzv. „výchovné“, tedy zvýšení starobního důchodu za jedno vychované dítě o částku 500 Kč měsíčně. K tomuto zvýšení dojde od 1. ledna 2023, přičemž se bude dotýkat jak nově přiznaných starobních důchodů, tak důchodů přiznaných v minulosti. I…
Studie „Význam dluhové brzdy pro českou ekonomiku“ nejprve představuje historii zavedení fiskálních pravidel do českého právního rámce. Zákon o rozpočtové odpovědnosti obsahuje dvě základní fiskální pravidla, resp. pojistky, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. První pravidlo strukturálního deficitu v maximální výši 1 % HDP rozvolnila minulá vláda hned dvakrát – v dubnu a v prosinci 2020. Kvůli…
Mezigeneračních účty slouží k vyčíslení úrovně mezigenerační solidarity, tedy k posouzení toho, kolik jednotlivé generace do veřejných rozpočtů přispívají a naopak, kolik z nich dostanou. Jinými slovy lze říct, že mezigenerační účty ukazují, jak velké finanční břemeno přenáší jedna generace na druhou. Rozdílný demografický vývoj jednotlivých generací spolu s nastavením daňových a výdajových politik mají dopad na to, jak si která…
Pandemie COVID-19 vedla v České republice v posledních dvou letech k razantnímu nárůstu deficitů veřejných institucí a celkovému zhoršení stavu veřejných financí. K tomuto zhoršení přispěla vládní opatření, která však s pandemií často přímo nesouvisela. Zároveň došlo k rozvolnění zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ačkoli k nárůstu zadlužení došlo ve všech zemích EU, mezi…
