Stěžejním úkolem Národní rozpočtové rady (dále jen NRR) je dle Zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (Zákon), každoroční vypracování Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (Zpráva) a její předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Během posledního roku byl Zákon dvakrát novelizován, přičemž úpravy vedly k výraznému rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. První novela zvýšila limit strukturálního deficitu z 1 % na 4 % HDP s předpokladem, že veřejné finance budou v následujících letech konsolidovány tempem půl procentního bodu ročně. V prosinci 2020 byla schválena druhá novela Zákona, která pro rok 2021 neurčila žádnou hranici pro pravidlo strukturálního deficitu jakožto základu pro stanovení výdajů rozpočtu, přičemž meziroční tempa růstu konsolidace ponechala nezměněná. Druhá novela tedy vede k tomu, že strukturálního schodku ve výši 1 % bude opět dosaženo až v roce 2031. Oproti první novele se jedná o výrazné zhoršení, jelikož ta předpokládala návrat ke klíčovému pravidlu Zákona o čtyři roky dříve.
Změny Zákona umožnily zásadní zhoršení počáteční podmínky dlouhodobé projekce veřejných financí. Veřejné zadlužení se v roce 2020 zvýšilo o téměř 8 p.b. na 38,1 % HDP a bylo tak poprvé od
roku 2014 vyšší než 38 % HDP. Strukturální deficit v roce 2020 vzrostl na 2,7 % HDP a letos pod tíhou nových opatření stoupne pravděpodobně na 6,5 %.
Veřejné finance byly kvůli koronavirové pandemii objektivně pod obrovským tlakem, nicméně fiskální politika během krizového období obsahovala i opatření, která s pandemií nesouvisela. Ve veřejném hospodaření se tak projevuje kombinace přechodných hospodářských opatření cílených proti dopadům pandemie COVID-19 a opatření zhoršujících strukturální pozici sektoru, především v podobě významného snížení zdanění příjmů fyzických osob, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či navyšování důchodů nad rámec zákonného valorizačního schématu.
Pandemie COVID-19 odezní, ale dlouhodobé výzvy pro veřejné finance zůstanou aktuální. Vzhledem k tomu, že chybí ozdravná konsolidační strategie pro postpandemické období, si však dědictví růstu zadlužení ponesou veřejné finance dlouhodobě.
Základem hodnocení udržitelnosti veřejných financí je dlouhodobý vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, jehož trajektorie se už od vzniku NRR v roce 2018 rok od roku povážlivě zhoršuje. Pokud nenastane změna v současné fiskální politice, dojde k prolomení dluhové brzdy již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než jsme předpokládali v loňské Zprávě, přičemž projektovaný dluh sektoru veřejných institucí na konci 50letého horizontu projekce vzroste nad 300 % HDP. Celkový dopad na udržitelnost veřejných financí tak za období pandemie COVID-19 vyznívá mnohem hůře, než jsme předpokládali v minulé zprávě.
Stejně jako v minulých Zprávách je však i přesto hlavním společným jmenovatelem budoucích problémů veřejných financí stárnutí populace. Během pandemie se prakticky zastavily aktivity spojené s důchodovou reformou, a tak Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR předložilo vládě návrh zákona o reformě důchodového systému až v květnu letošního roku. Jak ale blíže popisujeme v textu Zprávy, realizace návrhu důchodové reformy v této podobě by problém dlouhodobé udržitelností veřejných financí ještě dále prohloubila.
Alternativní scénáře navíc ukazují, že problém dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí nevyřeší ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace ani případný příznivější demografický vývoj. Navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití podle současné legislativy by dlouhodobou udržitelnost českých veřejných financí výrazně zlepšilo, byť by tento problém nevyřešilo zcela.
Tato Zpráva jasně ukazuje, jak může pouhý jeden rok uvolněné fiskální politiky negativně ovlivnit udržitelnost veřejných financí ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Ze strmého nárůstu projektovaného dluhu v zachyceném období vyplývá, že systém českých veřejných financí je v dlouhodobé nerovnováze. K jejímu narovnání bude potřeba ozdravný plán a udržitelná důchodová reforma, na jejíž přípravu a zavedení se však již povážlivě krátí čas.
Jak NRR opakovaně upozorňuje, čím později se ke změnám v systému veřejných financí přistoupí, tím budou bolestivější a dražší. S ohledem na současné i budoucí generace je proto nezbytné, aby se ke konkrétním opatřením přistoupilo co nejdříve a v dostatečné kvalitě.