ČRo Plus, podcast Peníze a vliv, 23.4.2024 – hostem pořadu je Mojmír Hampl, předseda NRR. Celý rozhovor na webu plus.rozhlas.cz.
Někteří minoritní akcionáři energetické firmy ČEZ, chtějí podat žaloby kvůli údajnému poškození svých investic. Čekají ale až na polovinu roku, kdy pro právnické osoby končí lhůta pro podání daňového přiznání. O krocích státu v energetice a zavedení daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), diskutují v pořadu Peníze a vliv ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a Pavel Grünfeld, iniciátor sdružení minoritních akcionářů ČEZ.
Podle Grünfelda vzniknou ČEZ po odevzdání všech daní k prvnímu červenci oficiálně nejen kvůli této dani škody. Pak podle něj přijde čas na žaloby a „další cesty“, jak budou minoritní akcionáři reagovat.
„Určitě se na valné hromadě ČEZ budeme obracet na představenstvo a dozorčí radu společnosti, které jsou za to odpovědné,” uvádí Grünfeld.
Vedení firmy podle něj totiž spolupracuje se státem jako s jedním z akcionářů, což je vůči ostatním diskriminační. Chce windfall tax napadnout také u Ústavního soudu kvůli způsobu jejího zavedení ve Sněmovně. Tvrdí, že daň byla schválena formou přílepku.
Vysoké ceny elektřiny stát řešit musel
Mojmír Hampl, který je mimo jiné také minoritním akcionářem ČEZ, postup vlády jako diskriminační nevidí. Podle něj byla opatření státu pro řešení energetické krize oprávněná. To, že dopadla nejvíc na výrobce elektřiny, jako je ČEZ, je navíc podle něj správné. Protože právě vysoké ceny elektřiny byly v Česku největší problém, na rozdíl od jiných států.
Ani cestu k zavedení windfall tax nepovažuje za protiústavní. Parlament ji schválil jako pozměňovací návrh k novele zákona o dani z příjmů, což podle Hampla není nic neobvyklého.
„Například všichni dnes platíme daně podle poslaneckého návrhu Andreje Babiše (ANO) z roku 2020, který změnil příjmové daně. Takže říkáte, že je vlastně všichni čtyři roky platíme ilegálně?” ptá se Hampl.
Státu chybí miliardy
V diskuzi se střetli také o to, jaké měl vlastně stát s řešením energetické krize z let 2022 a 2023 příjmy a náklady, kvůli kterým zaváděl mimořádnou daň označovanou jako windfall tax, a také odvody z nadměrných tržeb výrobců elektřiny.
Podle Hampla teď Národní rozpočtová rada odhaduje mimořádné výdaje státu, které nejsou dosud pokryty, na 34 miliard korun, tedy dvojnásobek původního údaje ministerstva financí z ledna letošního roku. Ukazuje to podle něj opět oprávněnost mimořádných opatření a windfall tax by se zatím rušit neměla, i když energetická krize jako taková pominula.
„Jsou to všechno účelová čísla,“ oponuje Grünfeld a dodává, že v mimořádných příjmech státu má být i vysoká dividenda z ČEZ.
„Nemanipulujte, nelžete, já to tam mám,“ reaguje Hampl. „Já nemanipuluji,“ brání se zástupce malých akcionářů ČEZ a poukazuje na to, že podle něj jsou čísla státu, která vykazuje z odvodů od výrobců elektřiny, neoprávněně vysoká.
Celý podcast Peníze a vliv najdete v audiozáznamu, připravila Jana Klímová.