ČRo Plus, podcast Peníze a vliv, 19.05.2026 – hostem pořadu je Mojmír Hampl, předseda NRR. Celý rozhovor na webu plus.rozhlas.cz.
Poslanecká sněmovna schválila nová rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice státu do dopravních staveb. Nově se tak nemusí započítávat do limitů výdajů státního rozpočtu, podobně jako část výdajů na obranu či na nové jaderné zdroje. „Jsme z toho nervózní, protože výjimky může vláda zneužít. Dělala to i ta minulá,“ varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tehdy šlo o desítky miliard, nyní podle něj o stovky.
Schvalování úprav rozpočtové legislativy vyvolalo v minulých týdnech ve Sněmovně ostré spory mezi vládní koalicí a opozicí. Novela tak nakonec zřejmě skončí u Ústavního soudu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) úpravy hájila s tím, že bez nich by nešlo sestavit další rozpočty státu, aniž by došlo k paralýze jeho funkcí. A kritizovala Národní rozpočtovou radu, že dostatečně neprotestovala, když minulá vláda a její ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní přísná rozpočtová pravidla nedodržovali. Schodky na příští dva roky podle ní Stanjura očekával dvoj až trojnásobně vyšší oproti plánu z roku 2024 schválenému Evropskou komisí.
„Proč vám ten rozpor nestál alespoň za desetinu vašeho současného mediálního povyku, pane předsedo Národní rozpočtové rady?“ ptala se ministryně ve Sněmovně.
„Musím říct, že tuhle kritiku nejenom nechápu, ale považuji ji za úplně absurdní. Zdá se mi, že někdo nedával poslední tři roky v poslanecké sněmovně pozor,“ reaguje v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus šéf rady Mojmír Hampl.
Realita, že vláda nedodržovala plány limity schodků, ale taková je, ne? V tom má Alena Schillerová pravdu.
Pozor, pozor. Dráha snižování schodků byla schválena v konsolidačním balíčku v roce 2023, před téměř třemi lety. Nikdo z tehdejší opozice proti tomu neprotestoval, nebyl proti tomu jediný pozměňovací návrh, ani jediné slovo diskuze na plénu. Fiskálně strukturální plán, který je teď platný, je zveřejněn a visí na hlavní stránce ministerstva financí rok a půl od října roku 2024. Všechna ta čísla jsou známá veřejná a byla známa dlouho před termínem konání voleb.
Nikoho nemůže překvapit, že ta dráha znamenala, že v roce 2027 bude potřeba další konsolidace. Považuji tedy za úplně úsměvné komentáře směrem k nám, protože jestli tady byla nějaká instituce, která systematicky od roku 2025 ve svých stanoviscích říká a opakuje, že pro rok 2027 je rozpočet nesestavitelný, pokud se neudělá konsolidace, tak je to Národní rozpočtová rada. A já bych skoro věřil, že paní doktorka Schillerová, která byla v opozici věrná čtenářka všech našich stanovisek, si toho musela všimnout. Pokud je četla od začátku až do konce.
Rozumím. Jde spíš ale o ta konkrétní čísla. Jestli jste upozornili na to, že ještě bývalá vláda uvedla loni v listopadu ve svém výhledu, že schodky na příští roky budou dvojnásobné proti plánu z roku 2024.
Ne, je tu jediný problém. A to, že ta dráha snižování strukturálního salda podle našeho zákona, podle zatím platného zákona, by prostě a jednoduše znamenala, že pro rok 2027 by to saldo muselo být okolo 150 miliard korun. Se započtením mimořádných výdajů na Dukovany okolo 190 miliard korun. A všichni věděli, že bez pokračování konsolidace rozpočet na rok 2027 bude obtížně sestavitelný. Pokud je tím paní doktorka Schillerová teď překvapená, tak buď je to z její strany neznalost, anebo neupřímnost. Nevím, co z toho je horší.
Každopádně budete chtít nějak uklidnit situaci kolem Národní rozpočtové rady, která má být ze zákona nezávislá a teď má nálepku pomocníka současné opozice? Také faktem je, přiznejme to, že určitě máte názorově blíž k bývalé vládě než k té současné. Neuvažujete o rezignaci?
Musím říct, že tohle je ještě úsměvnější, protože nikdo nemá radši naše stanoviska než opozice, ať už je v ní kdokoliv. Vždycky je to tak, že opozice mává našimi stanovisky, dokud nevládne a velmi ji nevyhovují, když začne vládnout. Je to úplně normální kolorit politického folkloru.
Jediný rozdíl teď je v tom, že předchozí vláda konsolidovala méně, než my bychom si představovali, že je optimální pro Českou republiku, zatímco ta nastupující konsolidaci slibovala. V předvolební kampani říkala, že bude pokračovat ve snižování salda zhruba o půl procentního bodu HDP ročně, ale teď úplně otáčí. O zhruba půl procentního bodu ročně bude saldo zhoršovat. Tím pádem jsou naše komentáře pro ni asi bolestnější.
Zákonodárci nám tuto roli ale svěřili, shodou okolností byl příslušný zákon přijat, když byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO). Říká se v něm, že máme hlídat dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a soulad fiskální politiky s existujícími pravidly. To děláme, nestranně. Pokud se to někomu nelíbí, tak je to jeho problém.
Takže jste dál nezávislí podle Vás.
Samozřejmě, že ano.
Rovnice, která nevychází
Limity schodků podle původní úpravy zákona o rozpočtové zodpovědnosti ale skutečně byly přísné. Dokonce přísnější než co dovoluje Evropská unie. Není to svým způsobem správné, že se současná vláda snaží schodky veřejných nějak zreálnit?
Za nás ta pravidla nebyla extrémně přísná. Naopak to bylo méně přísné, než by vyžadoval návrat veřejných financí k úplnému zdraví po covidovém rozvratu. Byla přísnější než základní evropská, ale správně přísná v tom slova smyslu, že měla zajistit, na čem byla široká shoda politické elity. A to že se ke zdravým veřejným financím máme vrátit na horizontu roku 2028. A znovu říkám, když se tato pravidla přijímala, tak proti tomu nikdo neprotestoval.
My jsme to tedy tak brali, že je na tom politická shoda. Fakt, že v mezičase od roku 2024 začala platit upravená, volnější evropská pravidla, to samozřejmě v roce 2023 nikdo nemohl vědět.
Už jste několikrát zmínil, že by vláda pro snížení schodků v dalších letech musela přijít s dalším konsolidačním balíčkem..
… a říkáme to od roku 2025…
… ano, podobným jako byl v roce 2023. Když se na něj ale podívám zpětně, on fakticky hlavně zvýšil daně.
To je také konsolidace, ano.
Což současná vláda absolutně odmítá. Ona to odmítala i ta minulá, aby k tomu pak stejně musela přistoupit. Škrtla v balíčku sice i výdaje, nejvíc z toho byly dotace, jenže velká část z nich byly na obnovitelné zdroje a ty nakonec stejně musela zaplatit, protože neprosadila změnu zákona. Takže bylo by vůbec možné pro kohokoliv, nejenom pro tu bývalou, ale i pro současnou vládu přijít během jednoho roku s nějakým konsolidačním balíčkem?
Samozřejmě, že by to bylo možné. Během roku se změny v daňových a jiných zákonech dají udělat. Nakonec převedení poplatku za obnovitelné zdroje na stát není nic jiného, než faktické snížení daní. U živnostníků a odvodů totéž. Pořád je ve hře plánované snížení korporátních daní. A zároveň k tomu se mají dál zvyšovat výdaje. Tak to je jasné, že pak nevychází rovnice „chci nižší daně, vyšší výdaje a zároveň nižší deficit“. Takže to končí tlakem na výrazné rozvolnění fiskálních pravidel.
Vidíte osobně na straně výdajů nějakou vatu, kde by se dal udělat nějaký velký škrt? Nebo i vy jako liberální ekonom vlastně říkáte, že bez zvýšení daní to prostě nepůjde?
Minimálně by se nemuselo ještě zatápět pod kotlem. Jestliže plánujeme například další velmi výrazné nalití peněz do systému zdravotního pojištění, které ještě zesílí systém přijatý minulou vládou, to znamená automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, tak to samozřejmě vytváří pro veřejné finance další problém. Nebo pokud budeme přenášet některé poplatky, které neplatil státní rozpočet na stát. Například placení poplatku za veřejnoprávní rozhlas a televizi, to je další díra. A tak dále. Prostě samozřejmě, že by spousta věcí šla udělat, nicméně ty věci by nebyly populární. To je ten problém. Vlastně se ptáte na to, jestli je možné udělat populární konsolidaci, to znamená populární zvýšení příjmu a populární úpravy ve výdajích. Taková neexistuje.
Abyste ale neutekl z mojí původní otázky. Bez zvýšení daní by to asi nešlo?
Říkáme to opakovaně. Zažili jsme v této zemi období velmi výrazného snižování daní, zrušení superhrubé mzdy, následovalo zrušení silniční daně, zrušení daně z převodu nemovitosti, zvýšení prahu pro registraci k DPH, úpravy zdanění živnostníků.
A teď zažíváme další vlnu. Protože jak jsem říkal, převedení poplatků za OZE (obnovitelné zdroje energie) na stát, snížení nebo převedení poplatků za veřejnoprávní média na stát, to je také fakticky snížení daní. Tyto poplatky se chovají z hlediska statistiky veřejných rozpočtů jako daně.
Čili když mě se zeptáte, jestli si umím představit řešení podstatné části veřejných financí, ano, umím a říkám to i veřejně. Museli bychom se vrátit z hlediska zdanění, v oblasti zdanění fyzických osob a v oblasti rozpočtového určení daní, před covid. A podstatná část problému by byla vyřešena.