Vývoj českých veřejných financí v loňském roce lze hodnotit pozitivně. Ukazatel jejich střednědobé nerovnováhy, tedy strukturální saldo, se zlepšil zhruba o 0,8 p. b. Významně se také snížil objem jednorázových a přechodných výdajových opatření, což přispělo k redukci celkového deficitu z 3,7 % hrubého domácího produktu („HDP“) v roce 2023 na 2,2 % HDP v roce 2024. Pokles deficitu pod 3 % HDP zároveň znamenal, že od roku 2019 došlo poprvé ke splnění maastrichtských fiskálních kritérií. Důležitou pozitivní roli v tomto procesu jednoznačně sehrála i národní fiskální pravidla, kdy novela zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, („Zákon“) z roku 2023 definuje jasnou trajektorii snižování strukturálního deficitu o 0,5 % HDP ročně až do dosažení původní hodnoty 1 % HDP, tedy hodnoty neohrožující střednědobou udržitelnost veřejných financí.
Existence fiskálních pravidel je důležitá zejména kvůli silné tendenci představitelů politické sféry k trvale deficitnímu hospodaření, jež pak narušuje střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Jednou z klíčových podmínek jejich fungování je transparentnost a stabilita, což však nebylo v České republice v posledních letech respektováno. Dvě novelizace Zákona v roce 2020 otevřely prostor pro značný nárůst strukturálního deficitu. To se následně projevilo na růstu dluhového zatížení, které od roku 2019 vzrostlo o necelých 14 p. b. až na 43,3 % HDP v roce 2024. Poslední výše zmíněná novela Zákona z roku 2023 šla naštěstí opačným směrem a přinesla zpřísnění pravidla strukturálního deficitu. Lze ji tak označit za jeden z klíčových prvků přijatého konsolidačního balíčku.
Správné fungování fiskálních pravidel vyžaduje také jejich pravidelné vyhodnocování založené na relevantních datech. To je obsahem této Zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti („Zpráva o plnění pravidel“), jejíž vypracování je jedním z klíčových úkolů Národní rozpočtové rady („NRR“ nebo „Rada“) daných Zákonem. Striktní dodržování jasně stanovených a stabilních fiskálních pravidel by mělo významně napomoci k nastolení střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí.
Vedle vyhodnocení plnění tří fiskálních pravidel definovaných v Zákoně rozhodla NRR do Zprávy o plnění pravidel zařadit další dílčí témata (boxy), která jsou zaměřena na aktuální problematiku, a zaslouží si pozornost. První z nich sleduje změnu dluhu sektoru veřejných institucí v zemích EU v období let 2020–2024 a analyzuje faktory, které stály za odlišným vývojem v jednotlivých zemích. Dále se zaměřujeme na dopady deficitního hospodaření subsektoru zdravotních pojišťoven na peněžní zůstatky na jejich účtech. Nemalý prostor věnujeme i novému fiskálnímu pravidlu EU založenému na trajektorii (dráze) čistých výdajů – box 3 se podrobněji zaobírá jeho konstrukcí a také vlivu aplikace národní únikové doložky na pozici jednotlivých členských států EU. V případě územních samosprávných celků analyzujeme ve čtvrtém boxu vývoj aplikace tzv. místního koeficientu daně z nemovitých věcí u obcí a sledujeme, jak tento prostor využívají pro zvyšování (ale i snižování) vlastních příjmů.
Informace prezentované v této Zprávě o plnění pravidel potvrzují, že Česká republika v roce 2024 dodržovala jak národní, tak i evropská fiskální pravidla. Nicméně i přesto nelze české veřejné finance stále považovat za zcela uzdravené. I přes pokles deficitu dluhová kvóta vzlíná nahoru (pro rok 2025 se očekává růst z 43,3 % HDP na 44,2 % HDP) a strukturální saldo zůstává stále o zhruba 1 p. b. nepříznivější než cílová hodnota −1 % HDP. Projekce navíc ukazují, že pokračování konsolidace podle trajektorie stanovené Zákonem bude vyžadovat další úpravu nastavení veřejných příjmů i výdajů. Navíc platí, že poměr veřejných příjmů k HDP se ve srovnání s rokem před příchodem pandemie COVID-19 téměř nezměnil (40,7 % HDP v roce 2019 vs. 40,6 % HDP v roce 2024), zatímco objem veřejných výdajů je zhruba o 2,4 p. b. vyšší (40,4 % HDP v roce 2019 vs. 42,8 % HDP v roce 2024). Další konsolidaci navíc bude znesnadňovat potřeba alokace významných prostředků pro zvýšení obranyschopnosti a výpůjční potřebu státu dále zvýší i nutnost načerpání zdrojů pro výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany. To vše bude klást nemalé nároky na české veřejné finance a bude vyžadovat obezřetné rozhodování politické reprezentace při schvalování případných nových výdajových titulů či snižování daňové zátěže. Přitom je dobré mít na paměti, že zdravé veřejné finance jsou jedním z pilířů makroekonomické stability a vytvářejí vhodné podhoubí pro ekonomický růst. A právě stabilní a srozumitelná fiskální pravidla jsou vhodným a efektivním nástrojem pro dodržování fiskální disciplíny.