Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé (–299,4 miliard korun) a mírně přesáhlo hodnotu schváleného deficitu (295 mld. Kč), který předpokládal nulovou bilanci příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU. Z pohledu Národní rozpočtové rady (NRR) však výše uvedené překročení nepředstavuje zásadní problém, neboť odchylka je optikou hospodaření celého sektoru vládních institucí (včetně státních fondů, samospráv a zdravotních pojišťoven) velmi malá. Zároveň je na tomto místě vhodné připomenout, že výše schodku státního rozpočtu v loňském roce není zcela srovnatelná s předchozími roky, jelikož část deficitu centrální vlády byla loni ze státního rozpočtu převedena do Státního fondu dopravní infrastruktury.
K relativně dobrému výsledku přispělo hned několik faktorů. Nebyla například realizována některá rozpočtovaná opatření v oblasti energetických kompenzací (teplárenství) a naopak byla inkasována vyšší než plánovaná dividenda ze společnosti ČEZ. Zároveň významně vyšší než očekávané inkaso příjmových daní, zejména pak doplatky daně z příjmů právnických osob za rok 2022, do značné míry kompenzovalo faktory působící ve směru zhoršení salda, tj. především absenci příjmů z Modernizačního fondu a náklady dodatečné valorizace dávek důchodového pojištění.
S přihlédnutím k rizikům a nejistotám loňského roku, jež znesnadňovaly odhady velikosti příjmových i výdajových opatření, lze výsledek státního rozpočtu za rok 2023 hodnotit kladně. Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude ale až rok 2024, kdy by přijatá konsolidační opatření měla vést ke zlepšení salda sektoru vládních institucí z cca –3,6 % na –2,2 % HDP. Za podstatné považuje NRR také to, že zlepšení lze očekávat i v případě strukturálního salda (na základě poslední predikce MFČR až o 0,5 p.b. HDP), které je klíčovým ukazatelem střednědobé nerovnováhy veřejných financí.