Tisková zpráva k vydání pravidelného čtvrtletního stanoviska k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální rozpočtové politiky.
NRR ve svém stanovisku mimo jiné:
- uvádí, že příjmy státního rozpočtu jsou nad rámec vlivu ekonomického vývoje a jednorázových opatření oslabovány razantním snížením výběru daně z příjmů fyzických osob způsobeného zejména zrušením zdaňování superhrubé mzdy a zvýšením základní slevy na poplatníka. Naopak jako stabilizující prvek působí mírně rostoucí výnosy pojistného na sociální zabezpečení, což ukazuje na dobrou odolnost českého trhu práce a pozitivní roli vládních podpůrných programů (zejména Antivirus).
- konstatuje, že zohlednění dopadů daňového balíčku je vysoce relevantní důvod pro navýšení schodku státního rozpočtu nad rámec původně schválených 320 miliard korun. Částečně se tak napravuje nevhodný přístup k rozpočtovému procesu z podzimu loňského roku. Druhý deklarovaný důvod pro navýšení rozpočtového deficitu, kterým je uvolnění dalších finančních prostředků v souvislosti s pandemií COVID-19, však NRR považuje za předčasný. S úpravou rozpočtu by podle Rady bylo vhodnější vyčkat na výsledky hospodářství v prvním čtvrtletí, kdy bude již zřejmý dopad prohloubené březnové epidemické uzávěry a kdy budou ujasněny parametry nového podpůrného programu pracovně nazvaného COVID 21.
- upozorňuje, že neustálé prohlubování nerovnováhy veřejných financí v letech 2020 a 2021, které je v řadě případů i důsledkem kroků přímo nesouvisejících s pandemií COVID-19 (např. snížení daně z příjmů fyzických osob, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí), bohužel přibližuje termín kolize s tzv. dluhovou brzdou, jenž by mohl nastat podle aktuálních projekcí už v roce 2024. Aplikace zákonných opatření vyvolaných jejím dosažením, by značně redukovala možnost aktivně využívat fiskální politiku pro makroekonomickou stabilizaci, omezovala by činnost řady organizací sektoru vládních institucí a zároveň by se jednalo o negativní signál finančním trhům. NRR se proto domnívá, že by měly být již nyní připravovány a přijímány kroky, které zabrání dosažení této hranice.
- na základě výše uvedeného a zejména pak s ohledem na blížící se termín kolize s dluhovou brzdou doporučuje, aby vláda připravila realistickou konsolidační strategii. Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než nyní deklarovaných 0,5 % HDP ročně. Argumentaci ve smyslu, že toto bude úkolem budoucí vlády, považuje NRR za nesprávnou a nevhodnou, neboť v této logice by pak nemělo smysl zpracovávat jakékoliv strategické dokumenty s přesahem jednoho volebního období.
- konstatuje, že by mělo dojít k úpravě příjmové i výdajové strany veřejných rozpočtů. Podle Rady je potřebné vyhodnotit, jestli jsou všechny výdaje z veřejných rozpočtů skutečně v současné situaci nezbytně nutné a zda není načase některé z nich utlumit a ušetřené prostředky využít v potřebnějších oblastech. Obdobný přístup by měl být aplikován i na příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Není možné dlouhodobě přistupovat k veřejným rozpočtům, jako kdyby krize nebyla, a snažit se realizovat všechny záměry formulované v minulých letech, kdy makroekonomické prognózy předpokládaly solidní ekonomický růst. Nejedná se však o doporučení provádět fiskálně restriktivní politiku, což by nebylo vzhledem ke stavu ekonomiky vhodné, ale o omezení rozsahu nových i existujících opatření prohlubujících strukturální deficit.