Pandemie COVID-19 vedla v České republice v posledních dvou letech k razantnímu nárůstu deficitů veřejných institucí a celkovému zhoršení stavu veřejných financí. K tomuto zhoršení přispěla vládní opatření, která však s pandemií často přímo nesouvisela. Zároveň došlo k rozvolnění zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ačkoli k nárůstu zadlužení došlo ve všech zemích EU, mezi tím, jak se s ním jednotlivé země vyrovnávají, existují značné rozdíly.
Studie Srovnání tempa plánované fiskální konsolidace v zemích EU porovnává plány fiskální konsolidace jednotlivých zemí EU tak, jak je tyto země formulovaly ve svých konvergenčních, resp. stabilizačních programech. Mimo jiné z ní vyplývá, že rozsah fiskální konsolidace v Česku, plánované Ministerstvem financí, se ze všech úhlů pohledu jeví jako nedostatečně ambiciózní – Česká republika totiž ze srovnání vychází jako jedna z nejhorších unijních zemí, přičemž je zřejmé, že za tento výsledek může především oblast daní, které zde poklesly nejvíce ze všech zemí EU.
Celou studii si můžete přečíst zde: Srovnani-tempa-planovane-fiskalni-konsolidace.pdf (unrr.cz)