seznamzpravy.cz, 17.11.2025 – komentář Jana Brůny, analytika NRR. Celý komentář najdete také na webu seznamzpravy.cz.
Podívejte na Polsko, jak staví dálnice, jak využili evropské peníze a ještě tam Češi jezdí na nákupy. Tyto časté obdivné hlasy ale nevidí druhou stranu tohoto „pokroku“, píše v komentáři analytik Národní rozpočtové rady Jan Brůna.
S následky pandemie covid-19 i energetickou krizí se každá země vypořádala jinak. Na evropské ekonomiky čekají kromě dozvuků šoků ale i nové výzvy. A situace je vskutku různorodá. Například u Francie rostoucí dluhová zátěž a nejasná řešení vedly mezinárodní ratingové agentury Fitch a S&P ke snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti z AA- na A+. Mimochodem, poprvé v historii tímto spadl rating Francie pod hodnocení Česka.
Na druhé straně by se (alespoň podle mediálních titulků) mohlo nacházet Polsko se svým „hospodářským zázrakem“. Pojmenování odkazující na nečekaný a rychlý rozvoj poválečného Německa se stále častěji začíná vyskytovat právě v souvislosti s jeho východním sousedem. Podle nejednoho ukazatele by se s takovým označením dalo souhlasit, ale je potřeba si uvědomit zásadní fiskální dopady v podobě rostoucího dluhu.
Zázrak s nepříjemnými důsledky?
Řečí statistiky: rostoucí hrubý domácí produkt (HDP), mzdy, dále nízká nezaměstnanost či velký přínos z evropských fondů. Ale také zahájení procedury nadměrného deficitu (EDP) kvůli schodku sektoru vládních institucí 6,6 % HDP v roce 2024 a rychle rostoucí veřejný dluh, který by podle Evropské komise měl v roce 2028 překonat hranici 60 % HDP. Zkrátka hospodářský rozmach není zadarmo.
O „zázraku“ píšou nejen známá média, ale hovoří o něm i odborníci. Polsko může vycházet ve srovnání s Českem lépe, protože není tolik závislé na exportu a na Německu jako blízkém obchodním partnerovi. Polská ekonomika je na rozdíl od české uzavřenější, a na Polsko tudíž nedoléhají tolik výkyvy zahraniční poptávky.
Reálný HDP Polska od roku 2021 (po propadu souvisejícím s pandemií covid-19) opět roste, za rok 2024 tempem 2,9 % – ve srovnání s tím by průměr eurozóny měl být přibližně jedno procento. Podle analytiků poroste ekonomika eurozóny v roce 2025 o 1,2 %, zatímco polská ekonomika by měla růst až o 3,3 %. Nejlepší mezinárodní srovnání poskytuje HDP na hlavu v paritě kupní síly.
Pomáhají peníze od EU
Odborníci i komentátoři dlouhodobě vyzdvihují polské čerpání evropských peněz. Polsko získalo z programu na roky 2014–2020 největší objem transferů ze všech států EU. Na léta 2021–2027 obdrží z politiky soudržnosti (Cohesion policy) celkem 76 miliard eur, které chce polská vláda investovat do zdravotní péče, infrastruktury nebo konkurenceschopnosti polské ekonomiky. Polsko bude tak v těchto letech největším příjemcem peněz z celé „sedmadvacítky“. Evropská unie pozdržela schválení programu kvůli pochybnostem o plnění podmínek právního státu za minulé vlády. Fond obnovy a transfer zhruba 60 miliard eur byl pro Polsko pozastaven od roku 2021. Počátkem roku 2024 EU odblokovala pro Polsko sumu 136 miliard eur po oteplení vzájemných vztahů s nástupem vlády Donalda Tuska.
A jak se to projevuje navenek? Běžný návštěvník Polska v posledních letech by vám nejspíše řekl: „Lepší dálnice a levnější potraviny.“ Je pravda, že řada lidí už Polsko nevnímá jako zemi s nepříliš komfortní dopravní sítí, nýbrž jako konkurenta v rychlosti výstavby. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu Polsko v roce 2023 otevřelo skoro 267 kilometrů dálnic, zatímco ČR jen 25. Jistě, Polsko je stát rozlohou skoro čtyřikrát větší (pro zjednodušení), nicméně čísla mluví poměrně jasně.
Pro zajímavost: podstatný rozdíl je i v míře vlastnictví domů, tzn. kolik procent obyvatel bydlí „ve vlastním“. Podle webu Eulerpool činil tento ukazatel k 1. 1. 2024 v Česku 74,7 %, zatímco v Polsku dokonce 87,1 %. Přitom podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má na čisté jmění domácností největší vliv právě vlastnictví nemovitostí…
Za nákupy do Polska
S nástupem energetické krize a inflační vlnou stále více Čechů začalo vyrážet nakupovat běžné potraviny k našim polským sousedům. Proč, když v mezinárodním srovnání ceny rostly v Polsku rychleji? Měřeno HICP, tedy harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, který pro růst cen publikuje Eurostat, je to pravda. Jenže hlavní je v tomto případě cenová hladina. Ačkoliv v Polsku rostly ceny rychlejším tempem než v ČR, rostly z nižšího základu a byly stále absolutně nižší než v tuzemsku.
A co stálo za nižšími cenami? S růstem cen na konci roku 2021 polská vláda přišla s návrhem na dočasné snížení DPH u základních potravin na nulu, u elektřiny na 5 % a u pohonných hmot na 8 %. Změny platily s účinností od února 2022. Vláda zpětně uvedla, že opatřeními ušetřila Polákům v peněženkách 7,6 miliard zlotých (zhruba 0,5 % spotřebních výdajů).
Na první pohled zní všechno výše uvedené pozitivně – nižší ceny, výstavba dálnic, dále např. modernizace armády (na rok 2026 je v plánu vydat z rozpočtu na obranu 200 mld. zlotých; tj. 4,8 % HDP). Polsko tak bude vynakládat na obranu více než Litva, Lotyšsko či USA. Jak to ale bývá, nic není zadarmo. Polsko sice jde příkladem v čerpání evropských fondů nebo investic do vlastní bezpečnosti způsobených ruskou agresí na Ukrajině, ale jeho rozpočet už je v hledáčku Evropské komise.
Konsolidace zatím v nedohlednu, pomoci má růst HDP
Pro smysluplnou debatu je třeba položit na stůl konkrétní čísla. Polsku se dařilo snižovat schodky hospodaření sektoru vládních institucí až do roku 2019. V roce 2021 se sice deficit vrátil zpátky pod 2 % HDP, nicméně od té doby jen roste.
Z grafu je patrné, že zatímco v Česku se daří deficity postupně krotit a veřejné finance mají alespoň našlápnuto k uzdravení, v Polsku je trajektorie přesně opačná a výhled do budoucna kvůli množství drahých rozpočtových priorit rozhodně není optimistický. Polský veřejný dluh byl na úrovni 55,3 % HDP ke konci roku 2024. Podstatnější je však dynamika dluhu, který se mezi lety 2023 a 2024 zvýšil takřka o 19 % v nominálním vyjádření. Z pohledu poměru k HDP dluh mezi zmíněnými roky narostl o 5,8 procentních bodů. Z toho 2,2 procentního bodu tvořilo stock-flow adjustment, tedy přechod mezi saldem a dluhem – zaplacení záloh na vojenské vybavení a prodej dluhopisů. Nižší dluh v poměru k HDP v roce 2021 byl umožněn rostoucím nominálním produktem, popoháněným zejména vyšší mírou inflace.
Hospodaření státu je na úrovni Evropské unie bedlivě sledováno; Evropská komise na jaře 2024 přijala zprávu o dodržování kritérií deficitu, kde upozornila na sedm členských států, které v roce 2023 překračovaly a pro rok 2024 plánovaly překročit hranici 3 % HDP. Mezi sedmi státy byly kromě zadlužené Belgie, Francie a Itálie rovněž Maďarsko, Malta, Slovensko a právě Polsko. S těmito zeměmi zahájila Komise procedury nadměrného deficitu. V EDP, tedy proceduře nadměrného deficitu bylo už od roku 2020 Rumunsko. A právě u Polska s Rumunskem se předpokládá v roce 2028 prolomení 60% hranice veřejného dluhu (k HDP).
V prohlášeních odborníků je častým termínem „potřeba konsolidovat“, avšak proti této myšlence jdou různé daňové úlevy. Významný výpadek nastane v důsledku nulové daně z příjmů do 140 tisíc zlotých (cca 800 tisíc Kč) ročně pro rodiče vychovávající minimálně dvě děti (částka pro každého rodiče zvlášť). Částka nad limit bude podléhat zdanění. Návrh zákona podepsal v říjnu prezident Karol Nawrocki. Celý balíček úlev (např. i redukce DPH) má podle odhadů vyjít až na 3,4 % HDP ročně.
Čím takto vstřícnou rodinnou politiku kompenzovat? Politici si od takových kroků slibují rostoucí spotřebu domácností, vláda se chce zaměřit na další investice a výsledný růst HDP by měl poměr dluhu k produktu snížit. Čas ukáže, zda se tento optimistický scénář podaří naplnit.