seznamzpravy.cz, 22.08.2026 – komentář Jan Brůna, analytik NRR. Celý komentář najdete také na webu seznamzpravy.cz.
Zdravotní pojištění za státní pojištěnce, třeba děti a důchodce, má svá pravidla, ale i tak peníze chybí. Vláda finance sice dolévá, ale problém systémově ignoruje, píše v komentáři analytik Národní rozpočtové rady Jan Brůna.
Ve stínu politických i společenských debat o podobě důchodového systému se mnohdy zapomíná na jinou oblast veřejných výdajů, kterou je zdravotnictví. Přitom ruku v ruce se stárnutím populace a nárůstem počtu onemocnění v populaci se také zvyšuje finanční náročnost tohoto systému.
Celkové výdaje na zdravotní péči v ČR v roce 2024 dosáhly bezmála 700 miliard korun. Vzhledem k charakteru českého zdravotnictví, kdy je 85 % výdajů dlouhodobě hrazeno z veřejných zdrojů, by výše uvedené mělo být varováním pro nás všechny.
Výdaje na zdravotní péči stále rostou; od roku 2010 do roku 2024 se zvýšily více než dvojnásobně a v roce 2040 mohou přesáhnout hranici jednoho bilionu korun. Zdravotní pojišťovny musely v posledních letech kvůli plánovanému deficitnímu hospodaření sahat do rezerv, které se tak podstatně ztenčily. Výběru pojistného sice pomáhají rychle rostoucí mzdy a platy, s takovým růstem ale nelze počítat dlouhodobě. Co teď?
V Česku platí pojistné zaměstnanci, zaměstnavatelé (za své zaměstnance), osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Vedle nich ale existuje široká skupina lidí, za kterou platí pojistné stát. Říká se jim státní pojištěnci a řadíme mezi ně například děti, nezaměstnané či důchodce. Komplikace je v tom, že spíše než o pojištění se jedná o mechanismus, jak dorovnat potřebné příjmy systému pro daný rok.
Nyní několik málo čísel: Státních pojištěnců je v současnosti okolo šesti milionů, tedy řekněme 60 % obyvatel republiky. Platba za tyto pojištěnce tvoří jen přibližně 30 % všech příjmů pojišťoven, ačkoliv největší výdaje na péči vynaloží nemocnice na děti v nízkém věku a na starobní důchodce. Zde narážíme na první problém.
Druhým problémem je, že se dosud neustálil princip, jak rozhodovat o částce na státní pojištěnce, kterou pošle centrální vláda pojišťovnám. Respektive zákon z roku 2022 říká jasně, že se vyměřovací základ valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Jenže se ukazuje, že když tento výpočet na pokrytí rozdílu mezi příjmy a výdaji nestačí, začne se do schváleného mechanismu zasahovat dle potřeby.
Jistě, zdravotní pojišťovny nemají možnost si půjčovat podobně jako stát, nemohou fungovat permanentně na dluh a rezervy, jak bylo zmíněno, stačit nebudou. Zároveň těžko udržet výdaje na stávající úrovni, když si péče i vybavení nemocnic žádá nové prostředky. A že je zdravotnictví jednou z priorit současné vlády, o tom není pochyb. I proto v červnu vláda schválila mimořádné zvýšení vyměřovacího základu, které by mělo pojišťovnám v roce 2027 vynést za státní pojištěnce o zhruba 20 miliard korun navíc než standardní (zákonná) indexace, celkem okolo 24 miliard.
Právě zákonný mechanismus měl jednou provždy zabránit přetahování mezi ministerstvem financí a ministerstvem zdravotnictví při vytváření státního rozpočtu. Místo toho se ale v médiích spekulovalo o částce, kterou na vládě ministr zdravotnictví pro svůj resort vybojuje.
Čtyřiadvacet miliard ale nemusí být konečná suma, jelikož ministerstvo financí poslalo na konci července do připomínkového řízení návrh, který se naopak drží zákonné valorizace a znamenal by fiskální dopady na příští rok plus 2,4 miliardy oproti roku 2026, tedy podstatně nižší. Je možné, že si tím vláda připravuje záložní plán, pokud se její původní záměr nepodaří včas schválit…
Vedle toho už je jasné, že stát bude tlačit na provozní efektivnost pojišťoven. Transfer státu v příštím roce mají totiž doplnit jejich úspory. V překladu, jedná se celkem o tři miliardy korun za všech sedm pojišťoven, které mají zůstat v základním fondu navíc na úhradu zdravotních služeb, a pojišťovny je nesmí dále přesunout do fondu provozního a odtud dále do fondu sociálního a reprodukce majetku.
Vláda sice může argumentovat schodkově nastavenými úhradovými vyhláškami v minulých letech nebo snížením plateb za státní pojištěnce v roce 2022 vládou Petra Fialy ve snaze přispět ke konsolidaci veřejných financí, avšak jedno je jasné: Zde se jedná o širší problém, který vyřeší jen větší reforma zdravotnictví. A pokud je zdravotnictví skutečně vládní prioritou, kabinet by před tím neměl přivírat oči.