Respekt, M. Hlaváček: Anketa k ústavnímu zakotvení dluhové brzdy

Respekt, 13.02.2024 – odpověď do ankety ekonomů Michala Hlaváčka, ekonomického analytika NRR. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje vložit tzv. dluhovou brzdu do české ústavy, která by omezila zadlužování státu. Ekonomové se domnívají, že to přináší politickou deklaraci o nevzdávání se slibu vstupu do eurozóny a zajišťuje dlouhodobou ekonomickou stabilitu pro Česko. Ústavní zakotvení by také nutilo politiky k vyšší rozpočtové odpovědnosti.

Co si tuzemští ekonomové myslí o plánu ministra financí krotit státní dluh s pomocí změny ústavy?

Michal Hlaváček

hlavní analytik Národní rozpočtové rady

Obecně platí, že zesílení závaznosti jakýchkoli fiskálních pravidel pomáhá zamezit populistickému plýtvání veřejných prostředků v rámci předvolebního cyklu a mělo by vést k systematičtějšímu a dlouhodobějšímu přístupu k veřejným financím. Z tohoto důvodu ústavní zákon ohledně dluhové brzdy spíše podporuji. Samozřejmě ale bude záviset na konkrétním znění návrhu, například na tom, jak bude ústavnost dluhové brzdy navazovat i na jiná již existující pravidla rozpočtové odpovědnosti, a to jak na ta naše vlastní pravidla, tak na mírně odlišná pravidla evropská. Bude také důležité, jaká konkrétní opatření bude zákon předepisovat jednotlivým složkám veřejné správy v případě překročení dluhové brzdy, v jakém časovém horizontu a jak závazně. Nedávné zkušenosti některých evropských zemí přitom ukazují, že ani ústavní závaznost fiskálních pravidel sama o sobě nemusí nutně vést k žádoucímu fiskálnímu vývoji.

Zároveň je v návrhu ústavního zákona potřeba zamezit tomu, aby v případě výrazně nepříznivého ekonomického vývoje nebo jiného typu krize neznamenala bezhlavá aplikace dluhové brzdy úplné zmrazení akceschopnosti vlády i jiných složek veřejné správy v žádoucí reakci na krizi. Také by v podobných případech nemělo docházet k tomu, že budou v reakci na překročení dluhové brzdy asymetricky osekávány státní investice s dlouhodobějšími prorůstovými dopady, jako jsou například infrastrukturní investice či investice do vzdělávání. Domnívám se ale, že i stávající „neústavní“ regulace dluhové brzdy umožňuje poměrně širokou aplikaci únikových klauzulí, které by výše uvedeným problémům mohly zamezit.

Mimochodem, není bez zajímavosti, že i v současnosti platný zákon o rozpočtové odpovědnosti byl původně (tj. v roce 2016) nejprve navržen jako ústavní, což podporoval i tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Ústavnost zákona prosazoval i předseda poslaneckého klubu v tu dobu opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Jak bude asi probíhat jednání v novém nastavení?