Národní rozpočtová rada
I. vyjadřuje souhlasné stanovisko
podle § 12 odst. 5 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, v platném znění (dále jen „Zákon“) ke stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů na léta 2025 až 2027.
II. upozorňuje
- že Rozpočtová strategie jako klíčový a závazný dokument opět nastavuje výdajové rámce pro vládní sektor na odlišné úrovni, než jakou předpokládá Konvergenční program ČR (který je dle § 9 odst. 1 Zákona její nedílnou součástí), když přitom vychází ze stejné makroekonomické predikce a stejného hodnocení základních parametrů vývoje hospodářství. Tento problém považuje Národní rozpočtová rada stejně jako v minulých letech za relevantní, avšak vzhledem k tomu, že v letošním roce je Konvergenční program zpracován naposledy, a že plánované strukturální saldo je v limitu pro rok 2025 definovaném v § 10a Zákona, neshledala toto jako důvod pro nesouhlasné stanovisko.
- že autonomní scénář vývoje hospodaření sektoru veřejných institucí implikuje nutnost pokračování konsolidace, neboť pro rok 2027 predikuje strukturální saldo ve výši –1,6 % HDP, zatímco zákonem stanovená hranice je –1,25 % HDP.
III. doporučuje vládě ČR
skutečné výdaje státního rozpočtu a státních fondů na rok 2025 stanovit nižší, než jsou výdaje určené hotovostními konsolidovanými výdajovými rámci státního rozpočtu a státních fondů. Úplné vyčerpání výdajových rámců by implikovalo dosažení strukturálního salda –2,25 % HDP, což by ve srovnání s očekávaným výsledkem roku 2024 (–2,0 % HDP) znamenalo mírnou fiskální expanzi a bylo tak v protikladu ke konsolidační snaze vlády.
Neúplným čerpáním výdajových rámců si navíc vláda ponechá prostor pro provádění aktivní fiskální politiky v budoucnu, kdy může dojít k dalšímu zpomalení hospodářského růstu, nebo také k materializaci externích rizik (nižší než aktuálně očekávaný růst německé ekonomiky, zhoršení bezpečnostní situace atd.). Dále nevyčerpání stanovených rámců sníží rozsah potřebné fiskální konsolidace mezi lety 2026 a 2027 (viz výše).