Ve veřejné debatě se čas od času objeví téma státního, případně veřejného dluhu. Diskuse se zpravidla stočí na to, jak je takový dluh vysoký, jak rychle se zvětšuje, v lepším případě i na to, že z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zodpovědné se výší dluhu i jeho dynamikou zabývat.
Jenže jak bývá zvykem, často takové diskuse sklouzávají ke zjednodušování, zkratkovitosti nebo misinterpretaci. Z jedné strany se tak můžeme dozvědět, že výše českého veřejného dluhu je obrovská a blížíme se k bankrotu, abychom pak z jiné strany slyšeli, že jde pouze o planý poplach a zbytečné strašení (například Řeckem).
Proto přicházíme s textem, v němž si klademe za cíl vnést do problematiky veřejného a státního dluhu trochu světla. Podobně jako jsme se o to v oblasti schodkového hospodaření státu snažili v Průvodci světem deficitů veřejných rozpočtů.
Text tohoto průvodce jsme rozdělili do šesti částí. V první řadě odlišíme státní dluh od dluhu veřejného. Navazuje část, ve které ukazujeme, jak údaje o dluhu nejen správně číst, ale i interpretovat. Ve třetí kapitole vysvětlujeme, jak je to s výší dluhu a co se stane, když začne růst příliš rychle. Čtvrtá část odhalí, kdo český veřejný dluh drží, tedy komu vlastně dlužíme. V páté si ukážeme, proč nelze dluh jednoduše chápat jako součet všech předchozích schodků veřejných rozpočtů. A konečně v kapitole č. 6 „odvyprávíme“ příběh českého veřejného dluhu. Vaší pozornosti by neměl uniknout ani slovníček pojmů, který naleznete na konci předkládaného textu. Jeho aktivní používání vám totiž může pomoci s pochopením klíčových termínů, které se v materiálu objevují.