Po nástupu pandemie COVID-19 v roce 2020 a dalších negativních šocích způsobených ruským útokem na Ukra-jinu v roce 2022 došlo k razantnímu nárůstu deficitu veřejných financí v České republice. Jedním z opatření, které bylo ve sledovaném období realizováno a které přineslo významný propad veřejných příjmů, bylo zrušení zdaňo-vání superhrubé mzdy s účinností od 1. ledna 2021. Vysoké deficity veřejných financí se také projevily nárůstem veřejného dluhu. Zatímco v roce 2019 činil dluh sektoru vládních institucí 29,6 % HDP, v roce 2024 dosáhl hod-noty 43,6 % HDP. Ve snaze zlepšit stav veřejných financí v České republice a zejména pak zastavit negativní trendy, došlo v roce 2023 k přijetí tzv. konsolidačního balíčku. Vzhledem k tomu, že výdajová strana je významně zatížena mandatorními a kvazi-mandatorními výdaji, a fiskální prostor pro možné úspory výdajů je tímto omezený, se přijatá konsolidační opatření významně zaměřila na příjmovou stranu, a to včetně zdanění aktivních příjmů fyzických osob. Změny v této oblasti však mají nejen fiskální dopady, ale také ovlivňují nastavení systému z hle-diska finanční motivace k práci a úroveň redistribuce. Tato studie s využitím mikrosimulačního modelu EURO-MOD analyzuje dopady přijatých opatření na efektivní zdanění fyzických osob a na ukazatele motivace k práci. Vedle těchto aspektů se věnuje i zhodnocení distribučních dopadů.