Pojem nezávislé fiskální instituce (IFI) byl ve světovém měřítku ještě před dvěma dekádami znám pouze relativně úzkému okruhu osob. To se změnilo s propuknutím světové finanční krize v roce 2008 a následně s dluhovou krizí některých evropských ekonomik. Tyto dvě události znamenaly pro veřejné finance značný nárůst míry zadlužení. Je zřejmé, že vzrůstající zadlužení vládního sektoru s sebou přináší negativní dopady do celé ekonomiky. Navíc, veřejné finance jsou v rukou politiků a ti se ne vždy rozhodují pouze v zájmu svých občanů a všeobecného blaha, ale myslí též na vlastní politické cíle bez ohledu na dlouhodobé dopady svých rozhodnutí. To pak s sebou přináší přetrvávající vysokou míru zadlužení nebo dokonce její postupné zvyšování.
Výše zmíněné krize se tak staly důvodem a politický trh příčinou toho, že se zvýšil tlak na udržitelný vývoj veřejných financí. Monitorování veřejných financí tak bylo svěřeno IFI, jejichž masivní rozšíření spadá právě do období po roce 2008. Do této „vlny“ rozšiřování se řadí též Česká republika, která svoji IFI, tzv. Národní rozpočtovou radu, založila až v roce 2018. Ačkoliv se IFI mezi sebou liší v mnoha charakteristikách (právní ukotvení, institucionální uspořádání, velikost, svěřené úkony apod.), tak za hlavní důvod vzniku IFI je považováno prosazování vyšší transparentnosti veřejných financí a sledování jejich udržitelnosti ve středním a dlouhém období.
Funkčnost IFI je vždy zapotřebí vnímat v kontextu institucionálního prostředí dané země. O kompetencích IFI rozhodují veřejní představitelé jednotlivých zemí, což následně podmiňuje i vliv IFI na veřejné finance v dané zemi. Samotná IFI většinou nedisponuje dostatečnými nástroji pro snižování dluhu, ten musí být aktivně snižován vládou. Obecně se ukazuje, že kvalitní institucionální rámec spolu s fungující IFI vedou k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Cílem této studie je představit IFI z teoretického i praktického hlediska, a to se zaměřením na země EU. Obsah příspěvku je následující. V první kapitole je stručně ukázána vzájemná souvislost mezi politickým rozhodováním a ekonomickým systémem a jsou zde vysvětleny jednotlivé důvody pro zakládání IFI. Ve druhé kapitole jsou charakterizovány fungující IFI v současném světě (počet, kompetence a jejich hodnocení pomocí indexů mezinárodních organizací). Ve třetí kapitole je vyhodnocován vliv IFI na veřejné finance.