V rámci probíhající diskuse o změnách penzijního systému je možné setkat se s tvrzením, že Česká republika vydává ve srovnání s ostatními členskými státy EU z veřejných rozpočtů na tuto oblast podprůměrný objem veřejných prostředků, z čehož bývá obvykle dovozováno, že problém s udržitelností českého důchodového systému není v mezinárodním pohledu zásadní. Toto tvrzení vychází například z dat Eurostatu, podle nichž dosáhl v EU průměrný podíl výdajů na HDP na důchody v roce 2017 9,2 %, zatímco v České republice to bylo pouze 6,8 %. Jednoduché porovnání výdajů na důchody je však silně zkreslené, neboť jednotlivé státy se liší v řadě parametrů, jež objem veřejných výdajů na důchody ovlivňují. Jedná se zejména o to, zda penze podléhají zdanění, o demografickou strukturu obyvatelstva, náhradový poměr i důchodovou strukturu HDP. Výše podílu penzijních výdajů na HDP se tak odvíjí i od celé řady faktorů, které nejsou zcela ovlivnitelné politickým rozhodnutím. Tato informační studie analyzuje vliv těchto faktorů na objem veřejných výdajů na důchody a objasňuje důvody relativně nižších výdajů na penze v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Analýza ukazuje, že pokud vezmeme v potaz relevantní faktory ovlivňující výši důchodů, pohybuje se Česká republika na průměru EU.
Více viz studie níže.