V této studii přinášíme přehled hlavních změn v oblasti důchodů v posledních dvou letech. Zároveň zkoumáme dopady této důchodové reformy a jejich hlavních částí na stabilitu a udržitelnost veřejných financí v dlouhém horizontu. Podrobněji přitom zkoumáme dopad změn důchodového věku, kde se nakonec schválená změna poměrně výrazně odchyluje jak od vládního návrhu, tak od dosavadní legislativy. Zkoumáme rovněž dopady dalších částí důchodové reformy, kde vedle důchodového věku působí nejvýrazněji vliv nižších zápočtů příjmů do první redukční hranice, snížení započteného procenta za každý rok pojištění a vliv snížené valorizace existujících důchodů. Zvyšování důchodového věku bude zlepšovat saldo důchodového věku až o 2,1 % HDP, dopad snížených zápočtů bude činit až 0,8 % HDP a maximální vliv nižší valorizace důchodů cca 0,5 % HDP. Ve studii rovněž členíme dopad jednotlivých částí reformy na různé generace, přičemž docházíme k tomu, že důchodovou reformu „zaplatí“ zejména generace od poloviny 70. let minulého století a mladší, a to zhruba rovnoměrně
