Zásadní částí důchodové reformy schválené Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR v listopadu 2024 je prodlužování důchodového věku (§ 32 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a jeho Příloha 1). Nutnost prodlužování důchodového věku je obvykle vysvětlována souvislostí s prodlužováním střední délky života. V dřívějším zákonném nastavení byl přitom důchodový věk na dobu dožití přímo navázán. V diskuzích ohledně prodlužování důchodového věku se často objevuje argument, že by neměl být prodlužován, neboť se navzdory rostoucí střední délce života příliš nemění délka života ve zdraví. Zvyšování důchodového věku by podle této argumentace vedlo pouze k přesunu nákladů ze starobních důchodů do důchodů invalidních, případně do různých sociálních dávek a zdravotních nákladů.
Diskuze na toto téma proběhla již v roce 2019 a v reakci na tuto diskuzi publikoval ÚNRR v roce 2019 svoji Informační studii „Délka života ve zdraví“, ve které se autoři Michal Hlaváček a Lenka Lakotová věnovali vývoji alternativních ukazatelů „zdravé délky života“, přičemž posuzovali, zda je výše uvedená argumentace důležitá i pro tyto indikátory. Vzhledem k tomu, že od roku 2019 uplynulo již 5 let, přičemž problematika diskutovaná v dřívější studii je stále relevantní, přinášíme nyní její aktualizaci o nově dostupné údaje.