Od začátku koronavirové krize v Evropě v březnu 2020 čelí firmy napříč sektory velkému tlaku, způsobenému jak šokem na poptávkové straně, tak i na straně nabídky. Mnoho zemí se na jaře v obavách z rozšíření onemocnění COVID-19 uchýlilo k úplnému či částečnému uzavření ekonomiky.
Ve snaze kompenzovat tento výpadek zaměstnavatelům i zaměstnancům a ztlumit dopady restriktivních opatření na trh práce, přijaly jednotlivé státy řadu podpůrných opatření. Mezi nimi i takzvaný kurzarbeit – zpravidla přechodné opatření, které zamezuje redukci pracovních míst v době, kdy poptávka po práci v důsledku úbytku zakázek klesá. Schválení takového programu a jeho postoupení dále do legislativního procesu oznámila v nedávných dnech také česká vláda.
Nový informační materiál Úřadu Národní rozpočtové rady nejprve stručně popisuje k čemu program typu kurzarbeit slouží a jaké jsou jeho parametry. Následně pak mapuje, jak se v rámci koronavirové krize tento program aktivoval ve vybraných zemích Evropské unie a srovnává jeho parametry napříč jednotlivými státy.
