Národní rozpočtová rada
  • CZ
  • EN
  • Aktuality
  • NRR
    • O Národní rozpočtové radě (NRR)
    • Členové NRR
    • Plán činnosti NRR
    • Otázky a odpovědi k NRR
  • Úřad NRR
    • O Úřadu
    • Rozpočet Úřadu
    • Výroční zprávy
    • Veřejné zakázky
    • Poskytování informací
    • Volná místa
  • Publikace
    • Zprávy
    • Stanoviska a sdělení
    • Studie
    • Odborné materiály
  • VRP
    • O Výboru pro rozpočtové prognózy (VRP)
    • Členové VRP
    • Stanoviska a sdělení VRP
  • O veřejných financích
    • Vše o veřejných financích
    • Kalkulačka veřejných příjmů a výdajů SR
  • Média
    • Kontakty pro média
    • Tisková sdělení
  • Kontakty
Domů Nová studie ÚNRR vyčísluje dopady zrušení superhrubé mzdy při sazbách 15 a 23 %. Kromě výpadku příjmů by došlo i ke snížení progresivity a nárůstu nerovnosti

Nová studie ÚNRR vyčísluje dopady zrušení superhrubé mzdy při sazbách 15 a 23 %. Kromě výpadku příjmů by došlo i ke snížení progresivity a nárůstu nerovnosti

09.11.2020
Publikace

Autoři: NRR/UNRR

Jednou z klíčových nejistot ohledně příjmů a výdajů sektoru veřejných institucí v roce 2021 je budoucí podoba zdaňování příjmů fyzických osob. Návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun žádné změny v této oblasti nezahrnuje. K vládnímu daňovému balíčku, který v Poslanecké sněmovně míří do třetího závěrečného čtení (sněmovní tisk 910) se však sešla řada pozměňovacích návrhů, jež počítají s opuštěním dosavadního konceptu zdaňování superhrubé mzdy a paralelní úpravou daňových sazeb.

Ačkoli vláda ve svém programovém prohlášení počítala s tím, že se po zrušení zdaňování superhrubé mzdy přejde na daňové sazby 19 a 23 %, podporu ministerstva financí i sněmovního rozpočtového výboru získal návrh poslance Andreje Babiše, podle něhož mají být hrubé mzdy zaměstnanců daněny sazbou 15 % s výjimkou vyšších příjmů, jež mají podléhat sazbě 23 %. Takováto významná úprava zdanění příjmů fyzických osob by měla značné dopady na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a míru progresivity českého daňového systému. Odhady fiskálních a distribučních dopadů navrhované změny přináší nová informační studie Úřadu Národní rozpočtové rady, podle níž by sektor veřejných institucí v takovém případě v příštím roce přišel na příjmech z této daně až o 88 miliard korun. Na státní rozpočet by připadaly zhruba dvě třetiny této částky, zbylý výpadek by šel na vrub rozpočtům obcí a krajů. „Pokud by nedošlo ke kompenzaci zvýšením jiných daní, nebo redukcí výdajů, znamenalo by to od roku 2021 (po započtení očekávaného dodatečného výnosu DPH a selektivních spotřebních daní) zhoršení strukturálního salda hospodaření veřejných rozpočtů o cca 1,3 % HDP,“ uvádí studie.

Kromě fiskálních dopadů však materiál upozorňuje také na redistribuční důsledky navrhované změny v podobě snížení progresivity daně z příjmů a nárůstu nerovnosti čistých disponibilních příjmů. „Regresivita by se projevila i v rozložení daňové úspory mezi jednotlivé domácnosti. V případě domácností s nízkými příjmy by se průměrná měsíční daňová úspora pohybovala kolem 180 Kč, zatímco u 10 % domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5 600 Kč. Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ konstatují na základě simulací provedených pomocí mikrosimulačního modelu EUROMOD autoři studie.

Sdílejte článek

  • Linkedin
  • Facebook
  • Twitter

Twitter NRR

Tweets by UNRR

Důležité odkazy

  • Povinně zveřejňované informace
  • Zpracování osobních údajů
  • Prohlášení o přístupnosti
  • Etická linka ÚNRR

Dokumenty ke stažení

  • Znak Národní rozpočtové rady
  • Logo Národní rozpočtové rady
  • Logo Úřadu Národní rozpočtové rady

Adresa

Holečkova 31

150 00 Praha 5 - Smíchov

mapa adresy unrr
Národní rozpočtová rada