Člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls a hlavní analytik Úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček se na konci června zúčastnili diskuzní platformy Hospodářské komory nazvané „Kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030?“. Ostatním účastníkům diskuze ve své prezentaci představili závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v oblasti zdravotnictví. Zpráva, kterou Národní rozpočtová rada vydala 11. června, mimo jiné ukazuje, že pokud nejdojde ke změně výdajových a daňových politik, vzrostou výdaje hrazené veřejným zdravotním pojištěním ze stávajících 5,4 % HDP na 6,6 % HDP. Důvodem je především očekávaný demografický vývoj, který počítá se stárnutím populace.
Řeč byla také o další výdajích, které mohou být způsobeny jednak růstem nákladovosti zdravotní péče, která je do velké míry závislá na lidské práci, jednak se mohou objevit na sociálně zdravotním pomezí (např. invalidita – invalidní důchody hrazené z důchodového systému, péče s invaliditou spojená hrazená veřejným zdravotním pojištěním.
Kromě zástupců Národní rozpočtové rady se diskuzního setkání zúčastnil například i náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Zdravotní pojišťovny podle něj sice nyní mají rezervy v řádu desítek miliard korun, s ohledem na náklady péče ale taková částka vystačí na zhruba dva měsíce. „Stále se nedostáváme na předkrizové roky – v nominálním vyjádření se na ně dostaneme letos, ale ne v přepočtu na dny péče, a to právě proto, že náklady každý rok rostou,“ cituje Vrubela Zdravotnický deník.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek pak upozornil nejen na to, že se stávající systém dostane během následujících deseti let do stavu, kdy nebude schopen zdravotní péči ufinancovat, zdůraznil také narůstající personální problémy ve zdravotnictví. „Už teď vidíme, že nám v akutní lůžkové péči chybí dva tisíce úvazků sester,“ řekl Dušek, podle kterého by náklady ve zdravotnictví mohly během příštích 10 let vzrůst o 150 miliard korun.