forum24.cz, 07.09.2026 – celý rozhovor s Mojmírem Hamplem, předsedou NRR, na webu forum24.cz.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v nedělní Partii na Primě upřel předsedovi Národní rozpočtové rady Mojmíru Hamplovi odbornost, samotnou radu označil za „úplně zbytečnou instituci“ a následně Hampla obvinil, že usiloval o post ministra financí ve Fialově vládě. Hampl exkluzivně pro deník FORUM 24 všechna tvrzení odmítl. „Za prvé je to úplný nesmysl. Za druhé bych tomu ani neříkal obvinění, je to prostě omyl,“ řekl k údajným ambicím nahradit Zbyňka Stanjuru (ODS). A připomněl, že radu, kterou dnes premiér zpochybňuje, uvedl v život sám Babiš v době, kdy byl ministrem financí.
Premiér v neděli obhajoval návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun a kritiku ekonomů odmítl paušálně: „Někteří ekonomové něco řeknou, většinou jsou to teoretici.“ Následně se pak pustil do předsedy Národní rozpočtové rady (NRR).
„Mojmír Hampl je teoretik, který dělal poradce Sobotky, největší tunel OKD, byl v České konsolidační agentuře, víte, co to je? Když ODS vytunelovala české banky, tak všechny ty nezaplacené úvěry skončily v této žumpě,“ prohlásil Babiš. „Takže pro mě to není odborník, to je člověk, který má spíše politické názory, šel na ruku minulé vládě a pro mě to není relevantní člověk, on nikdy nebyl v praxi.“ K samotné radě následně dodal: „Pan předseda rozpočtové rady, což je úplně zbytečná instituce, má samozřejmě nějakou historii, on usiloval o to, aby nahradil Stanjuru.“
„Rád zůstanu na té své straně“
Hampl reagoval s úsměvem a odstupem. „Usmívám se tomu a chápu to tak, že asi v jeho světě má praxi jenom ten, kdo byl někdy vyšetřovaný policií nebo obviněný. Já jsem rád, že jsem nebyl, a v tomto slova smyslu rád zůstanu na té své straně,“ řekl deníku FORUM 24 se smíchem.
Faktograficky Babišovo tvrzení o „teoretikovi bez praxe“ neobstojí. Hampl nastoupil v roce 1998 jako analytik do České národní banky, v letech 2002 až 2004 působil jako makroekonom v České spořitelně (Erste Group), v letech 2004 až 2006 byl členem představenstva a vrchním ředitelem České konsolidační agentury, od roku 2006 do roku 2018 seděl v bankovní radě ČNB, z toho deset let jako viceguvernér. Do roku 2021 vedl poradenské služby pro finanční sektor v KPMG. Poradcem tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) byl pouze jako externista v expertní skupině, která připravovala reformu veřejných financí.
Obvinění, že usiloval o Stanjurovo místo, Hampl odmítl. „Za prvé je to úplný nesmysl. Za druhé bych tomu ani neříkal obvinění, je to prostě omyl. Naprosto chybná informace,“ uvedl.
„Krátká paměť“
Ostře se šéf rozpočtové rady ohradil i proti premiérově výtce, že rada byla vstřícná k vládě Petra Fialy (ODS) a nynějšímu kabinetu hází klacky pod nohy.
„Opět naprostý nesmysl a krátká paměť. Jestli někdo v této zemi konzistentně upozorňoval na chybné, nesprávné a nekorektní rozpočtování minulé vlády, tak jsme to byli my,“ řekl Hampl. „A upozorňuji už poněkolikáté, že to byla tehdejší opozice, která z našich stanovisek čerpala, protože sama nebyla schopná se v tom rozpočtu zorientovat a nic vlastního vymyslet ani objevit.“
Tehdejší opozicí bylo hnutí ANO a jeho stanoviska rady nejhojněji citovala právě dnešní ministryně financí Alena Schillerová. Hampl to ostatně připomněl už letos v lednu, kdy se s ní přel o to, zda je rozpočet na rok 2026 v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Celou situaci obrátil naruby: „Možná někde spíš sedí Zbyněk Stanjura a má pocit, že důvod, proč snad poprvé v našich moderních dějinách nebyl ministr financí zvolen do Sněmovny, může souviset s tím, že Národní rozpočtová rada konzistentně a systematicky říkala pravdu o tom, co se s rozpočty děje. I v tom dobrém, i v tom špatném.“
Že politici hodnotí rozpočtovou radu podle toho, zda jsou zrovna u moci, považuje Hampl za rutinu. „Považujeme za folklor, že naše stanoviska vždycky víc vyhovují opozici, ať už je jakákoliv, a míň vládě, ať už je jakákoliv,“ řekl. „Aktuální problém – a proto se asi stávající vláda tak vzteká – je, že navíc dochází k výraznému rozvolnění fiskální politiky a k opuštění veškerých předvolebních i povolebních slibů týkajících se veřejných financí. Úplně všech. Ten návrh rozpočtu znamená i opuštění toho posledního slibu, že deficity se budou bezpečně pohybovat pod třemi procenty. V tuto chvíli víme, že budou nebezpečně nad třemi procenty.“
Podle stanoviska rady může saldo veřejných financí příští rok dosáhnout 3,7 procenta HDP, ministerstvo financí počítá s 3,5 procenta. Samotný hotovostní schodek 389 miliard navíc podle NRR neukazuje celou realitu, protože neobsahuje třicetimiliardovou půjčku na výstavbu Dukovan, kterou vláda ze salda vyjmula změnou rozpočtových pravidel. Reálně tak může jít až o 419 miliard – tedy prakticky covidové číslo z roku 2021.
„To ani Orbán rozpočtovou radu nezrušil“
Nejostřeji zněl Babišův verdikt, že NRR je zbytečná instituce. Hampl připomněl, kdo ji oživil: „Je to instituce, kterou uvedl v život on v časech, kdy ještě vedl zodpovědnou rozpočtovou politiku. To znamená v časech, kdy byl ministrem financí.“ Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti Parlament schválil v roce 2017, kdy resort financí vedl právě Babiš.
„Chápu, že někdo, kdo nastavuje zrcadlo – a nastavuje ho přísně a všem stejně – obtížně snáší, když se do toho zrcadla musí podívat. Ale ty problémy nezmizí tím, že rozbijete zrcadlo nebo že ho dáte pryč z místnosti. Ty problémy tam dál budou,“ řekl Hampl.
Sám přitom podle svých slov není zastáncem nedotknutelnosti veřejných úřadů. „Jsem ten poslední, kdo by si myslel, že libovolná veřejná instituce musí za každou cenu a za všech okolností existovat. Natolik jsem pořád liberálním ekonomem, že vím, že nemusí,“ uvedl. Úvahy o zrušení rady by podle něj dávaly smysl jedině tehdy, kdyby vláda ohlásila vyrovnaný rozpočet a vůli držet ho i do budoucna. „Chápal bych, že v takové situaci někdo přijde a řekne, že už není potřeba rozhodčí, který bude korektnost dodržování pravidel hlídat. Musím ale říct, že by to byl první případ v Evropské unii. To ani Viktor Orbán rozpočtovou radu nezrušil.“
„Je to pak komické, když tohle říká vláda, která chce velmi výrazně navyšovat dluhy – nejen oproti minulosti, ale i oproti svým vlastním předvolebním slibům,“ dodal.
Tlak na fiskální pravidla přitom není jen rétorický. Sněmovna koncem srpna přehlasovala poměrem 104 ku 72 veto prezidenta Petra Pavla a prosadila novelu, která vládě umožňuje déle vyvádět obranné a strategické infrastrukturní výdaje mimo schválené rámce a za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje až o deset procent. Proti novele psala otevřený dopis dvacítka ekonomů včetně Hampla, opozice se chystá k Ústavnímu soudu.
Schodek se podle Hampla zřejmě nesníží
Koaliční SPD a Motoristé slibují, že se schodek do konce září, kdy musí vláda finální podobu rozpočtu poslat do Sněmovny, ještě sníží. Hampl tomu nevěří.
„Neočekávám, že by v návrhu byly nějaké zásadní dramatické změny,“ řekl. „Kdyby tam byly změny v řádu desítek miliard korun, znamená to, že o křeslo prakticky musí přijít ministr financí. A obráceně, kdyby nebyly hlasy pro schválení rozpočtu ve Sněmovně, bavíme se o přežití celé vlády.“
Sám má jasno, kde se rozhoduje. „Jsem zkušený pozorovatel politického provozu, takže vím, kdo má hlavní slovo. Hlavním ministrem financí je fakticky předseda vlády, a tím pádem si umím představit, jak to dopadne. Jednotky miliard můžou být pro někoho symbolicky zajímavé, z hlediska velkých čísel se na výhledu nemění víceméně nic.“ Motoristé přitom premiérovi předali tabulku úspor na provozu státu právě v řádu jednotek miliard.
„Označit za investice platy je chucpe“
Babiš schodek obhajoval investicemi – nemocnicemi, dálnicemi, přístroji v Motole – a zmínil také platy, např. policistů. „Označit za investice platy, to už je úplná chucpe,“ reagoval Hampl. „To bychom mohli říct, že investice jsou důchody nebo sociální dávky. To je zase politická rétorika, nad kterou se usmívám.“
Na historických číslech se podle něj podíl investic nijak výrazně nemění: v roce 2026 jde zhruba o osm procent rozpočtu, v roce 2027 asi o devět, a to dominantně kvůli obranným výdajům. „Žádná dramata se nekonají.“
A hlavně: s investičním boomem, který by nastartoval růst, podle Hampla nepočítá ani vláda sama. „Fiskálně strukturální plán, který vláda schválila, s žádným nakopnutím růstu nad stávající tempa nepočítá až do roku 2030. Kdyby si vláda myslela, že něco takového je realistické, jistě by to do toho plánu napsala a řekla by to Evropské komisi i ostatním evropským partnerům a široké veřejnosti. Sama s ničím takovým nepočítá – a nepočítá s tím nikdo z ekonomických analytických pracovišť. Tím pádem není důvod na to sázet.“
Podle propočtů rady by se přitom Česko muselo z čísel, která jsou v návrhu rozpočtu na rok 2027, dostat v roce 2028 na trajektorii vyžadující konsolidaci kolem 130 až 140 miliard korun z roku na rok. Hampl už dříve řekl, že to považuje za nepravděpodobné.