Stěžejním zákonným úkolem Národní rozpočtové rady (NRR) je dle Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/2017 Sb. (dále jen „Zákon“) každoroční vypracování Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (dále „Zpráva“) a její předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Základem hodnocení udržitelnosti veřejných financí je vývoj veřejného dluhu. Stejně jako první dvě Zprávy v letech 2018 a 2019 se i aktuální Zpráva zaměřuje na projekci vývoje veřejného dluhu v následujících padesáti letech za předpokladu stávajícího nastavení fiskální politiky a dalších součástí hospodářské politiky, které veřejný dluh ovlivňují.
Volba časového horizontu pěti desetiletí byla dostatečně zargumentována v předchozích dvou Zprávách i ve veřejných debatách na nejrůznějších platformách, které vydání prvních Zpráv vyvolalo. Letošní Zpráva opět vychází z nejaktuálnějších dat a materiálů publikovaných veřejnými institucemi (aktualizace demografické projekce ČSÚ, Konvergenční program ČR, Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR) a rovněž přináší srovnání s výsledky předcházející Zprávy z června 2019. Zpráva se také snaží v co nejvyšší míře zohlednit a zapracovat náměty z odborné diskuse při jednáních v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny a na řadě dalších míst, v neposlední řadě pak i náměty vzešlé z mezinárodní konference o roli fiskálních rad v zemích EU pořádané Národní rozpočtovou radou v listopadu 2019 pod záštitou zastoupení Evropské komise v ČR.
Zpráva již druhým rokem kromě základního scénáře obsahuje i scénáře alternativní. Ty ukazují, jak by se projekce vyvíjela v případě odlišných variant demografického vývoje, za předpokladu svázání důchodového věku s očekávanou dobou dožití dle principu „čtvrtina života v důchodu“ nebo při zrychlení růstu produktivity v důsledku technologického vývoje. Aktuální Zpráva nově obsahuje dílčí analýzy témat souvisejících s dlouhodobou udržitelností veřejných financí. Jedná se především o mezinárodní komparaci výše výdajů na starobní důchody, možnosti vyjadřování a měření pojmu „délka života ve zdraví“ pomocí různých ukazatelů, odhady citlivosti výnosu státních dluhopisů na výši veřejného zadlužení a v neposlední řadě také o analytický pohled na plnění
stabilizační funkce fiskální politiky během uplynulého hospodářského cyklu.
Struktura Zprávy je obdobná jako v předchozích letech. Postupuje od zhodnocení výchozího stavu ve druhé kapitole a pokračuje dlouhodobou makroekonomickou a demografickou projekcí, jež jsou předmětem třetí kapitoly. Čtvrtá kapitola se věnuje odhadům výdajové a příjmové strany veřejných financí a v kapitole páté následuje výsledná projekce salda a dluhu v padesátiletém časovém horizontu. Porovnání výsledků aktuální Zprávy s předchozí Zprávou obsahuje kapitola šestá, v níž jsou rovněž prezentovány alternativní scénáře.
Stejně jako první dvě Zprávy je hlavním společným jmenovatelem budoucích problémů veřejných financí stárnutí populace. Tento problém byl ale od přelomu února a března posunut do řádově odlišných dimenzí kvůli pandemii COVID-19. Veřejné hospodaření pro rok 2020 je tvrdě zasaženo kombinací vlivu poklesu globální ekonomiky a hospodářských dopadů opatření cílených na ochranu zdraví české populace, udržení fungujícího zdravotnictví a následnou snahou vlády zmírnit dopad těchto opatření na podniky i občany.
Celkový účet pandemie COVID-19 bude možné vyhodnotit až v příští Zprávě, nicméně již nyní je zřejmé, že výchozí úroveň veřejného zadlužení v poměru k HDP pro rok 2020 bude posunuta z 30,5 % původně očekávaných v Makroekonomické predikci Ministerstva financí ČR (MF ČR) z ledna 2020 na hodnoty kolem 40 % HDP. Výchozí situace aktuální Zprávy pro projekci na příští dekády je proto výrazně posunuta, a to nejen pro samotný rok 2020, ale kvůli novele Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti i pro dalších sedm let. Plně se potvrdila slabá místa veřejných financí, na které NRR upozorňuje již od svého vzniku. Procyklická fiskální politika posledních let neumožňovala vytvořit v rámci veřejných financí rezervy na nečekané negativní šoky, takže
jakákoli nečekaná, byť relativně krátkodobá, zátěž výrazně zhorší výchozí pozici vlády pro přípravu na stárnutí populace.
Pandemie COVID-19 odezní, ale dlouhodobé výzvy pro veřejné finance vyvolané především stárnutím populace zůstanou aktuální. Během pandemie se prakticky zastavily aktivity spojené s důchodovou reformou. Také výsledky práce Komise pro spravedlivé důchody ukázaly urgentnost nalezení vhodného řešení v co nejbližším časovém horizontu. Výsledky také ukázaly, že pokud se politická reprezentace shodne na udržení reálné kupní síly důchodů v dnešní podobě, budou nároky na veřejné finance minimálně v takovém rozsahu, jaký ve svých projekcích očekává i NRR. Česká republika kromě toholoni požádala OECD o analýzu penzijního systému a doporučení jeho změn tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Ačkoli výsledky práce OECD již Česko obdrželo, zveřejnění dokumentu plánuje až na konec června 2020. V letošní Zprávě NRR tedy ještě není možné tato doporučení zohlednit a komentovat.