Echo24.cz, Úhel pohledu, 26.03.2024 – autorem je Roman Kalabiška, ekonomický analytik NRR. Celý komentář na echo24.cz.
Z březnových dat systému Státní pokladny vyplynulo, že v roce 2023 hospodařily obce a kraje s rekordním přebytkem ve výši 71,7 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1 % HDP. Z této částky šla naprostá většina peněz, celkem 66,3 miliardy, rovnou na bankovní účty, kde vzhledem k zavedeným praktikám starostů budou často ponechány ladem na neurčito. A to navzdory všem radám a pobídkám od vlády, opozice i ekonomických expertů ke zvýšení investiční aktivity. Vzhledem k průměrné roční inflaci v roce 2023 ve výši 10,7 % je toto počínání poměrně nešťastné, a radnice tak často své občany ochuzují o potenciální investice do školství, dopravní infrastruktury či dalšího zvelebování jejich obce.
Ke konci roku 2023 měly obce a kraje na bankovních účtech již 409 miliard korun. Z toho na Prahu připadalo téměř 140 miliard, tedy více než třetina. Tato částka navíc stále roste, protože místní samosprávy již více než deset let v řadě dosahují přebytků hospodaření. Podobný vývoj obecních financí navíc očekáváme i v příštích letech, zejména s ohledem na rychle rostoucí příjmy. Současné úspory obcí a krajů by dokázaly pokrýt více než polovinu jejich veškerých loňských výdajů. V případě Prahy by její úspory stačily dokonce na více než roční provoz města. Stejně je tomu i u dalších více než tří tisíc obcí, tedy přibližně u poloviny všech obcí v Česku.
Aby nedošlo k mýlce, problémem není obrovský objem jejich úspor, nýbrž to, jak obce a kraje s těmito penězi nakládají. Ke konci roku bylo přibližně 40 % všech úspor územních samospráv uloženo na základním běžném účtu, které si obce a kraje musí založit u České národní banky. Ten, podobně jako běžné účty u komerčních bank, nenese žádný úrok. Veškeré tyto peníze tady časem ztrácejí kupní sílu, v případě roku 2023 dokonce o přibližně desetinu. Ačkoliv většina obcí využívá spořicích účtů, jejich zhodnocení je i tak částečně omezené. To bude především platit v roce 2024, kdy se očekává pokles úrokových sazeb. Termínovaných účtů, které za běžných okolností nabízejí nejvyšší zhodnocení, využívá jen třetina obcí. Avšak obce a kraje na nich ukládají jen přibližně jednu devítinu svých celkových úspor.
Ve výsledku tak v roce 2023 obce a kraje vydělaly jen necelých 14 miliard korun na úrocích, a to včetně úroků z nakoupených cenných papírů či půjčených peněz. Při celkové hodnotě krátkodobého finančního majetku obcí a krajů ve výši 421 miliard korun to představuje efektivní úrokovou míru 3,3 %. V tomto ohledu však mezi obcemi a kraji panuje významný rozdíl. Zatímco kraje a hlavní město Praha si ukládají s úrokovou mírou 4,3 %, ostatní obce dohromady jen za necelá 2,4 %. To je strašně málo, pokud si uvědomíme, že po téměř celý rok se dvoutýdenní repo sazba České národní banky držela na 7 %.
Představme si, že by obce a kraje tyto peníze vložily na účty s vyšším výnosem nebo je ještě lépe investovaly do dluhopisů, kde by získaly vyšší úrokovou míru oproti běžným vkladům o 1 procentní bod (což je mimochodem vzhledem k současné situaci na trhu velmi konzervativní odhad). V tom případě by z těchto 409 miliard získaly na úrocích přibližně 3,5 miliard po zdanění, což by stačilo například na celkový loňský rozpočet Olomouce.
Úkolem obcí a krajů ale není peníze, jež jim přitékají do rozpočtů, investovat na kapitálovém trhu. Hlavním cílem je zajištění veřejných služeb, a především investice do jejich vlastního rozvoje tak, aby to místní obyvatelé pociťovali na rostoucí kvalitě svého života. Zjednodušeně řečeno, k čemu vám bude, když se vaše obec může chlubit desetimilionovými zůstatky na bankovním účtu, když chybí kapacita v mateřské škole nebo jsou u vás chodníky samá díra? Investiční aktivita obcí a krajů má vedle toho nemalý vliv na ekonomickou aktivitu soukromého sektoru. Pominout nelze ani jejich multiplikační efekt, z něhož může těžit lokální ekonomika, tedy podnikatelé, jejich zaměstnanci i místní domácnosti. Obzvláště dnes, kdy česká ekonomika balancuje na hraně stagnace a poklesu, jsou veřejné investice uskutečněné na obecní či krajské úrovni obzvláště důležité.