Zatímco před deseti lety řešili zástupci rozpočtových rad ve světě zejména to, jak se vyrovnat se silnou hospodářskou krizí a zároveň se při tom nepředlužit, nyní je situace o poznání lepší. Instituce, které mají za úkol přispívat k udržitelnosti veřejných financí a varovat vlády před riziky ohrožujícími stabilitu rozpočtů, ale přesto neusínají na vavřínech. Zkušení ekonomové v jejich řadách dobře vědí, že současné období prosperity nepotrvá věčně. I proto se na 10. výročním zasedání sítě nezávislých fiskálních a rozpočtových rad zemí OECD diskutovalo mimo jiné o tom, jak nezopakovat chyby z minulosti a dobré časy „neprojíst“.
Zasedání, jež se 3. a 4. července uskutečnilo v jihokorejském Soulu, se vůbec poprvé zúčastnili také zástupci nově zřízených rozpočtových rad z Brazílie, Peru, Slovinska a v neposlední řadě také z České republiky. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, ve své prezentaci nejprve představila zahraničním kolegům legislativní i institucionální rámec, ve kterém se Národní rozpočtová rada pohybuje. Kolegy ze zemí OECD však seznámila také s cíli a úkoly, které česká Rada má, a s prvními výsledky její práce. „Zajímali se například o to, jak vysoko máme nastavenou takzvanou dluhovou brzdu, jakou roli v procesu rozpočtování budeme hrát, a s jakým pracujeme rozpočtem. Doporučení od nich pak zaznívala směrem k větší právní opoře – například zakotvení Rady v ústavě namísto běžného zákona – a k větším pravomocem,“ uvedla Zamrazilová.
V rámci jednotlivých tematických bloků poté došlo na výměnu informací a zkušeností v mnoha různých oblastech. Řeč byla například o strukturálních reformách, které mají být podle ředitele úseku politických studií v ekonomickém oddělení OECD Luize de Mela prováděny tak, aby podporovaly investice a zapojování lidí do trhu práce. „Vládní investice do vytváření nové měkké i tvrdé infrastruktury a do její obnovy mohou zvýšit poptávku a rozšířit nabídku, aniž by muselo dojít k nárůstu míry zadlužení,“ řekl de Melo.
Člen Evropské fiskální rady Mateusz Szczurek upozornil na to, že pokud země eurozóny nevyužijí stávající hospodářské expanze k vytvoření fiskálního polštáře na horší časy, budou některé z nich zranitelné, až přijde další hospodářský šok.
Na pozoru by se měla mít podle Evy Zamrazilové i česká vláda. „Česko sice nyní má čtvrtý nejnižší dluh vůči HDP v celé Evropské unii, ale malá otevřená ekonomika je velmi ohrožená riziky zvenčí. Vzpomeňme si na krizový rok 2009, kdy byly příjmy státního rozpočtu o 140 miliard korun nižší, než se plánovalo,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady. Vláda by proto podle ní měla směřovat k vyrovnanému rozpočtu místo toho, aby na každý z následujících třech roků plánovala rozpočty s schodkem 50 miliard korun.