Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí 6. dubna novou makroekonomickou predikci na roky 2020 a 2021. Data v dokumentu se kvůli dopadům pandemie koronaviru zásadně liší od predikce publikované v lednu. Zatímco ještě před třemi měsíci resort počítal s růstem české ekonomiky v roce 2020 o rovná dvě procenta, nyní už odhaduje propad o 5,6 procenta. „K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od 2. poloviny 2020 by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 %,“ je uvedeno v predikci.
Podle dokumentu by se měl v roce 2020 kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci prohloubit pokles zaměstnanosti, který je patrný již od 2. čtvrtletí 2019. Míra nezaměstnanosti má letos dosáhnout 3,3 %, v roce 2021 pak má ještě mírně narůst na 3,5 %. Míra inflace se pak má podle predikce mimo jiné i v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce snížit z 3,2 % letos na 1,6 % v roce 2021.
Také hospodaření sektoru vládních institucí bude v roce 2020 do velké míry ovlivněno pandemií. „Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 4,1 % HDP. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,0 % HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 35,2 % HDP.“
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by ale mělo být zvýšení dluhu jen jednorázovou výjimkou. „Pro příští rok očekává ministerstvo financí návrat ekonomiky k růstu, a to o 3,1 %. Takový vývoj naprosto neodpovídá snahám o změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která má legitimizovat 4% strukturální schodek,“ uvádí Zamrazilová.
To platí i v situaci, kdy je makroekonomická predikce podle ministerstva financí zatížena řadou rizik, jež jsou nyní výrazně vychýlená směrem dolů. Intenzita rizik směrem dolů se proti předchozí makroekonomické predikci navíc citelně zvýšila. Za nejvýznamnější riziko je v nové predikci označeno šíření nového typu koronaviru, zmíněno je také riziko vyplývající z odchodu Velké Británie z EU nebo napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou.
Úvodní graf: mezičtvrtletní růst reálného HDP (v %). Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.