Národní rozpočtová rada ve středu 6. března vydala nové pravidelné stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Rada ve svém stanovisku mimo jiné:
- považuje růst ekonomiky o 2,5 procenta predikovaný MF ČR pro rok 2019 za reálný. Výhled je ale podle Národní rozpočtové rady zatížen nebývale vysokou mírou nejistoty, přičemž většina rizik pramení z vnějšího prostředí,
- upozorňuje, že český HDP letos poroste pomaleji, než se čekalo v době schvalování rozpočtu na rok 2019. Ekonomika se však bude pravděpodobně i nadále nacházet nad úrovní potenciálního produktu,
- očekává, že z hlediska dopadů na veřejné rozpočty dojde proti původním předpokladům pravděpodobně ke zpomalení tempa růstu daňových příjmů. Postupně tak bude docházet k redukci cyklického bonusu v oblasti veřejných příjmů, který přinášela ekonomická konjuktura, a který v roce 2018 na úrovni státního rozpočtu dosáhl zhruba 20 mld. Kč, čímž významně zlepšil výsledné saldo státního rozpočtu,
- uvádí, že ekonomická situace podle ní nevyžaduje v dohledné době významnější fiskální stimulaci, neboť postupné zpomalování růstu HDP ukazuje na pozvolný návrat na úroveň potenciálního produktu, a nikoliv na prudký propad vyvolaný radikálním poklesem agregátní poptávky,
- zároveň uvádí, že by vláda neměla přistupovat ani k výrazné fiskální restrikci a fiskální politika by tak měla v letech 2020 a 2021 působit neutrálně. Významnější zapojení fiskální politiky by bylo potřebné pouze v případě, že by došlo k materializaci některých vnějších rizik (neřízený brexit, propuknutí obchodních válek apod.), které by významně ovlivnily tempo růstu klíčových exportních partnerů ČR,
- z hlediska střednědobé stability veřejných rozpočtů považuje za nutné snížení tempa růstu některých výdajových položek (proti plánům z minulého roku) a omezení rozsahu nově zvažovaných opatření zejména v oblasti běžných výdajů, aby tak byla dodržena plánovaná salda státního rozpočtu v letech 2020 a 2021,
- zastává názor, že by se snižování tempa růstu nemělo dotýkat těch výdajů, které vedou k vyššímu růstu potenciálního produktu. Jedná se zejména o investice, jejichž objem se stále nachází pod dlouhodobým průměrem a jejichž nárůst na vyšší úroveň je nezbytným předpokladem pro uzavření infrastrukturní mezery mezi Českou republikou a starými členskými státy EU. Na druhou stranu NRR upozorňuje, že růst investičních výdajů by měl být pozvolný, neboť situace ve stavebnictví v současné době vzhledem k napjaté situaci na trhu práce významnější nárůst objemu produkce neumožňuje,
- se domnívá, že na úrovni centrální vlády by neměla být přijímána taková opatření ve formě snižování daňové zátěže a nárůstu výdajů, která by ohrozila dodržení plánovaných deficitů státního rozpočtu v letech 2020 a 2021. Ačkoliv ani tuto trajektorii nepovažuje NRR za dostatečně ambiciózní, dodržení deficitů v rozsahu 40 mld. Kč představuje minimum pro zachování střednědobé udržitelnosti veřejných financí České republiky.
Celé znění stanoviska je ke stažení zde.
Všechna dosavadní stanoviska Národní rozpočtové rady jsou k dispozici zde.