Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel bude ve své funkci pokračovat dalších šest let. Poté, co ho na návrh České národní banky loni v říjnu zvolila do funkce Poslanecká sněmovna, složil ve čtvrtek 23. ledna 2020 slib do rukou Předsedy poslanecké sněmovny Radka Vondráčka a zahájil tak svoje druhé funkční období. Standardní funkční období členů…
Návrh reformy důchodového systému, tak jak jej prezentovala 10. ledna 2020 Komise pro spravedlivé důchody, zatím podle Národní rozpočtové rady nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému v České republice. Rada to konstatovala ve svém vyjádření, podle kterého však má navrhovaná konstrukce ve srovnání se stávajícím stavem i několik výhod. „Za nejpodstatnější z nich je možné…
Česká vláda v prosinci představila Národní investiční plán – dokument, který na období do roku 2050 obsahuje zhruba 20 tisíc investičních projektů za celkem 8 bilionů korun. Po zveřejnění plánu se začala nejen mezi politiky, ale také napříč širší veřejností odehrávat diskuze, ve které zaznívaly různé názory na to, nakolik je plán ambiciózní, realizovatelný, fiskálně…
Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Komisí pro spravedlivé důchody představilo základní principy reformy penzijního systému. Jedním ze základních stavebních kamenů návrhu je rozdělení stávajícího prvního pilíře penzijního systémů na dvě části – nultý a první pilíř. Nultý pilíř má penzistům zajišťovat minimální částku, kterou obdrží ve stejné výši každý bez ohledu na výši…
Výdaje na důchody jsou v Česku v poměru k hrubému domácímu produktu osmé nejnižší v EU. Zatímco státy osmadvacítky v roce 2017 dávaly na penze v průměru 9,2 % HDP, v tuzemsku to bylo jen 6,8 %. V diskuzi o změnách penzijního systému proto zaznívají na základě těchto dat i názory, že problém dlouhodobé udržitelnosti…
Stát v roce 2019 hospodařil s deficitem 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 40 miliard korun. Na lepším než očekávaném výsledku se podílely zejména nedaňové a kapitálové příjmy, které překonaly plán o více než 38 miliard korun. Naopak daňové příjmy včetně pojistného…
Věkový strop pro odchod do důchodu zůstává v Česku dál na 65 letech. A to i přesto, že experti ministerstva práce a sociálních věcí ve své letošní Zprávě o stavu důchodového systému České republiky uvedli, že pokud má být zachován stávající princip čtvrtiny života strávené v důchodu, měl by se důchodový věk pro lidi narozené…
Vláda v pondělí na svém posledním zasedání v tomto kalendářním roce představila Národní investiční plán. Jde o dokument, jenž obsahuje téměř 20 000 projektů, do nichž by v období do roku 2050 mělo plynout 8 bilionů korun. „Smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerého investičního potenciálu naší země na jednom místě. Vytvoří se zásobník investičních…
O budoucnosti českého důchodového systému se diskutuje léta. Projekce demografického vývoje od českých statistiků už dlouho ukazují, že během nadcházejících let se penzijní systém, jak je dnes nastavený, stane pro výdajovou stranu veřejných financí zásadní zátěží. Instituce, které se projekcemi vývoje důchodového systému zabývají – ať už ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo financí či…
Poslanecká sněmovna ve středu večer schválila návrh státního rozpočtu na rok 2020. Pro zákon, jenž stejně jako letos počítá se schodkem ve výši 40 miliard korun, hlasovalo celkem 108 poslanců. Celkové příjmy státního rozpočtu mají dosáhnout 1578,1 miliardy korun, plánované výdaje činí 1618,1 miliardy. Schválený dokument počítá například se zvýšením výdajů na důchody (meziročně +…
Národní rozpočtová rada (NRR) ve středu 4. prosince vydala své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Mimo jiné v něm poukazuje na problematické aspekty při schvalování státního rozpočtu na rok 2020, kdy návrh zákona o státním rozpočtu počítá s některými příjmy, jejichž realizace je vázána…
Úřad Národní rozpočtové rady dnes zveřejnil analýzu fiskálních dopadů zavedení minimálního (základního) důchodu pro jeho různé výše v rozmezí 5 až 15 tisíc korun měsíčně. Z dokumentu, jenž vznikl v návaznosti na úvahy o možném rozdělení 1. pilíře důchodového systému na zásluhovou a solidární část, vyplývá, že například pro minimální důchod na úrovni 10 000…
