Dlouhodobou udr\u017eitelnost ve\u0159ejn\u00fdch financ\u00ed v\u00fdrazn\u011b ovliv\u0148uje diferenci\u00e1l mezi \u00farokovou sazbou, za kterou si sektor vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed p\u016fj\u010duje, a nomin\u00e1ln\u00edm tempem ekonomick\u00e9ho r\u016fstu. \u010c\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed je tento diferenci\u00e1l, t\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed p\u0159ebytky rozpo\u010dtu jsou zapot\u0159eb\u00ed, aby byl pom\u011br dluhu k HDP stabilizov\u00e1n.<\/p>\n
Zadlu\u017een\u00ed sektoru vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed, \u00farokovou m\u00edru, za kterou si p\u016fj\u010duje, a vazbu mezi nimi tak m\u016f\u017eeme ozna\u010dit za d\u016fle\u017eit\u00e9 parametry pro anal\u00fdzu dlouhodob\u00e9 udr\u017eitelnosti ve\u0159ejn\u00fdch financ\u00ed. Zahrnut\u00ed vlivu rostouc\u00edch \u00farokov\u00fdch n\u00e1klad\u016f v z\u00e1vislosti na samotn\u00e9m zadlu\u017een\u00ed do projekc\u00ed dluhu \u010di anal\u00fdz udr\u017eitelnosti m\u016f\u017ee m\u00edt dopad nejen na v\u00fd\u0161i dluhu vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed, ale rovn\u011b\u017e na dobu, kter\u00e1 zb\u00fdv\u00e1, ne\u017e si rostouc\u00ed zadlu\u017een\u00ed vynut\u00ed reakci z\u00e1konod\u00e1rc\u016f n\u00e1razem na legislativn\u011b stanoven\u00e9 hranice.<\/p>\n
P\u0159edkl\u00e1dan\u00e1 studie navazuje na d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed publikaci N\u00e1rodn\u00ed rozpo\u010dtov\u00e9 rady, kter\u00e1 uk\u00e1zala, \u017ee zp\u011btn\u00e1 vazba mezi r\u016fstem zadlu\u017een\u00ed a v\u00fd\u0161\u00ed \u00farokov\u00fdch sazeb vede k urychlen\u00ed r\u016fstu dluhu. Zohledn\u011bn\u00edm vlivu zadlu\u017een\u00ed na m\u00edru v\u00fdnosu st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f ve sv\u00fdch projekc\u00edch a anal\u00fdz\u00e1ch sleduje \u00da\u0159ad N\u00e1rodn\u00ed rozpo\u010dtov\u00e9 rady (\u00daNRR) logickou konzistenci s ekonomickou teori\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b s konceptem rizikov\u00e9 pr\u00e9mie.<\/p>\n
Jak p\u0159esn\u011b kvantifikovat vazbu mezi \u00farokovou m\u00edrou a zadlu\u017een\u00edm, kter\u00e1 se s velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed m\u011bn\u00ed v \u010dase, ale z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u00fdzvou. Z dosud publikovan\u00e9 literatury vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee vztah mezi \u00farokovou sazbou a v\u00fd\u0161\u00ed zadlu\u017een\u00ed nen\u00ed jednozna\u010dn\u00fd. Nav\u00edc se m\u016f\u017ee na prvn\u00ed pohled zd\u00e1t, \u017ee vzhledem k sou\u010dasn\u00e9mu n\u00edzk\u00e9mu zadlu\u017een\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky nen\u00ed reakce m\u00edry v\u00fdnosu st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f na n\u00e1r\u016fst zadlu\u017een\u00ed sektoru vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed aktu\u00e1ln\u00edm t\u00e9matem. P\u0159esto ale m\u00e1 v dlouhodob\u00e9 projekci, kter\u00e1 vzhledem ke st\u00e1rnut\u00ed obyvatelstva vykresluje v\u00fdrazn\u00fd r\u016fst zadlu\u017eenosti \u010cR, nezastupiteln\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n
P\u0159i kvantifikaci vztahu zadlu\u017een\u00ed a \u00farokov\u00e9 m\u00edry hraje roli n\u011bkolik z\u00e1sadn\u00edch faktor\u016f. Vlivem krize z roku 2008 a n\u00e1sledn\u00fdch kriz\u00ed svrchovan\u00e9ho rizika n\u011bkter\u00fdch zem\u00ed vzrostla citlivost investor\u016f na svrchovan\u00e9 riziko a\u017e k p\u0159ecitlivosti. Konvergen\u010dn\u00ed proces k vysp\u011blej\u0161\u00edm ekonomik\u00e1m naopak m\u016f\u017ee v\u00e9st k poklesu rizikov\u00e9 pr\u00e9mie. Vztah zadlu\u017een\u00ed a v\u00fdnosov\u00e9 m\u00edry \u010desk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f je tak\u00e9 ovlivn\u011bn situac\u00ed v zahrani\u010d\u00ed. V\u00fdznamnou roli hraj\u00ed centr\u00e1ln\u00ed banky, jejich\u017e m\u011bnov\u011b-politick\u00e1 rozhodnut\u00ed ovliv\u0148uj\u00ed rozd\u00edl mezi v\u00fdnosy dluhopis\u016f jednotliv\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n
Tato v\u00fdzkumn\u00e1 studie si klade za c\u00edl kvantifikovat vliv zadlu\u017een\u00ed sektoru vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed na dlouhodobou v\u00fdnosovou m\u00edru st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f. K anal\u00fdze jsou vyu\u017eity dva druhy ekonometrick\u00fdch model\u016f, panelov\u00e1 regrese s fixn\u00edmi efekty a pooled mean group (PMG) model. Studie vyu\u017e\u00edv\u00e1 panelov\u00e1 data za zem\u011b Evropsk\u00e9 unie, co\u017e mimo jin\u00e9 umo\u017e\u0148uje analyzovat vazbu mezi \u00farokovou m\u00edrou a dluhem od vy\u0161\u0161\u00edch \u00farovn\u00ed zadlu\u017een\u00ed, ne\u017e jak\u00fdch doposud dosahovala \u010cR. S ohledem na pravd\u011bpodobnou zm\u011bnu citlivosti vlivem ekonomick\u00e9 krize analyzuje tato pr\u00e1ce obdob\u00ed od roku 2008.<\/p>\n
Podkladov\u00e1 studie je \u010dlen\u011bna n\u00e1sledovn\u011b: prvn\u00ed kapitola p\u0159edstav\u00ed poznatky z ji\u017e existuj\u00edc\u00ed literatury, p\u0159edev\u0161\u00edm z pokrizov\u00e9ho obdob\u00ed. V druh\u00e9 kapitole n\u00e1sleduje p\u0159ehled, jak se k probl\u00e9mu stav\u00ed fisk\u00e1ln\u00ed rady v zahrani\u010d\u00ed. Kapitola t\u0159et\u00ed prezentuje pou\u017eit\u00e1 data a \u010dtvrt\u00e1 analyzuje v\u00fdsledky. V posledn\u00ed \u010d\u00e1sti nab\u00edz\u00ed studie \u0161ir\u0161\u00ed diskuzi k t\u00e9matu a p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 z\u00e1v\u011br.<\/p>\n","protected":false},"featured_media":7575,"menu_order":0,"template":"","class_list":["post-8208","publication","type-publication","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"yoast_head":"\n