Dlouhodobou udržitelnost veřejných financí výrazně ovlivňuje diferenciál mezi úrokovou sazbou, za kterou si sektor vládních institucí půjčuje, a nominálním tempem ekonomického růstu. Čím vyšší je tento diferenciál, tím vyšší přebytky rozpočtu jsou zapotřebí, aby byl poměr dluhu k HDP stabilizován.
Zadlužení sektoru vládních institucí, úrokovou míru, za kterou si půjčuje, a vazbu mezi nimi tak můžeme označit za důležité parametry pro analýzu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zahrnutí vlivu rostoucích úrokových nákladů v závislosti na samotném zadlužení do projekcí dluhu či analýz udržitelnosti může mít dopad nejen na výši dluhu vládních institucí, ale rovněž na dobu, která zbývá, než si rostoucí zadlužení vynutí reakci zákonodárců nárazem na legislativně stanovené hranice.
Předkládaná studie navazuje na dřívější publikaci Národní rozpočtové rady, která ukázala, že zpětná vazba mezi růstem zadlužení a výší úrokových sazeb vede k urychlení růstu dluhu. Zohledněním vlivu zadlužení na míru výnosu státních dluhopisů ve svých projekcích a analýzách sleduje Úřad Národní rozpočtové rady (ÚNRR) logickou konzistenci s ekonomickou teorií, konkrétně s konceptem rizikové prémie.
Jak přesně kvantifikovat vazbu mezi úrokovou mírou a zadlužením, která se s velkou pravděpodobností mění v čase, ale zůstává výzvou. Z dosud publikované literatury vyplývá, že vztah mezi úrokovou sazbou a výší zadlužení není jednoznačný. Navíc se může na první pohled zdát, že vzhledem k současnému nízkému zadlužení České republiky není reakce míry výnosu státních dluhopisů na nárůst zadlužení sektoru vládních institucí aktuálním tématem. Přesto ale má v dlouhodobé projekci, která vzhledem ke stárnutí obyvatelstva vykresluje výrazný růst zadluženosti ČR, nezastupitelné místo.
Při kvantifikaci vztahu zadlužení a úrokové míry hraje roli několik zásadních faktorů. Vlivem krize z roku 2008 a následných krizí svrchovaného rizika některých zemí vzrostla citlivost investorů na svrchované riziko až k přecitlivosti. Konvergenční proces k vyspělejším ekonomikám naopak může vést k poklesu rizikové prémie. Vztah zadlužení a výnosové míry českých státních dluhopisů je také ovlivněn situací v zahraničí. Významnou roli hrají centrální banky, jejichž měnově-politická rozhodnutí ovlivňují rozdíl mezi výnosy dluhopisů jednotlivých zemí.
Tato výzkumná studie si klade za cíl kvantifikovat vliv zadlužení sektoru vládních institucí na dlouhodobou výnosovou míru státních dluhopisů. K analýze jsou využity dva druhy ekonometrických modelů, panelová regrese s fixními efekty a pooled mean group (PMG) model. Studie využívá panelová data za země Evropské unie, což mimo jiné umožňuje analyzovat vazbu mezi úrokovou mírou a dluhem od vyšších úrovní zadlužení, než jakých doposud dosahovala ČR. S ohledem na pravděpodobnou změnu citlivosti vlivem ekonomické krize analyzuje tato práce období od roku 2008.
Podkladová studie je členěna následovně: první kapitola představí poznatky z již existující literatury, především z pokrizového období. V druhé kapitole následuje přehled, jak se k problému staví fiskální rady v zahraničí. Kapitola třetí prezentuje použitá data a čtvrtá analyzuje výsledky. V poslední části nabízí studie širší diskuzi k tématu a předkládá závěr.